Blau-Weiss (německy: „Modro-bílá“), nebo též Tchelet lavan (hebrejsky תכלת לבן, doslova „Modrá bílá“), bylo jedno z prvních židovských mládežnických hnutí, působící v první polovině 20. století v řadě států střední Evropy. Inspirováno bylo německým skautským a turistickým spolkem Wandervogel, propagujícím ideje romantismu, svobody a orientace na přírodu. Založeno bylo roku 1912 v Německém císařství v reakci na odmítání členství Židů ve Wandervogelu a dalších německých mládežnických spolcích.[1] O rok později vznikly pobočky hnutí i v sousedních státech – Rakousku-Uhersku (ve Vídni a Praze) či v Polském království (Wrocławi) – a postupně byly s rostoucí členskou základnou zakládány nové místní organizace v dalších městech a státech.
Z počátku se zaměřovalo v prvé řadě na turistiku, tramping a skauting, a až v druhé řadě na židovské dějiny, Zemi izraelskou (Palestinu) či sionismus. Postupně však aktivity hnutí získaly dominantně sionistický základ. Jeho členové studovali židovské dějiny a tradice, dozvídali se více o Zemi izraelské, učili se hebrejštinu a v rámci přípravy na přesídlení do Palestiny rovněž i zemědělské práce. Tam členové Blau-Weiss (Tchelet lavan) zakládali nové kibucy či se stávali členy již existujících.