Celiakie (také glutenová enteropatie nebo celiakální sprue) je chronické autoimunitní onemocnění postihující gastrointestinální soustavu, které však může mít i mimostřevní příznaky (například Duhringova nemoc, neboli „kožní celiakie“). Projevuje se chronickým zánětem tenkého střeva spojeným se zvýšenou propustností střevní stěny. Je vyvoláno u geneticky predisponovaných jedinců po pozření potravy obsahující gluten (lepek), což je směs bílkovin obsažená v některých obilninách (především v pšenici, žitě nebo ječmeni). Rozvoj nemoci je ovlivněn také dalšími faktory, mezi které patří stav střevní mikrobioty nebo infekční agens.[1] Spouštět ji mohou rotaviry či adenoviry, ale je také mnoho dalších důvodů včetně stresu. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, ale při dodržování bezlepkové diety vymizejí všechny její příznaky. Nejčastěji postihuje malé děti, ale rozvinout se může v jakémkoliv věku.[2] U dětí do tří let se celiakie projevuje tzv. malabsorpčním syndromem, který se projevuje právě zmiňovaným nedostatečným vstřebáváním živin a vitamínů v tenkém střevě a vede k dalším zažívacím potížím. U starších dětí jsou příznaky už méně nápadné. U dospělých může celiakii spustit konkrétní nemoc nebo těhotenství.[3] To ale neznamená, že dokud nedojde k akutní fázi (k rozvinutí), tak lepek takovému jedinci neškodí. Jde o celoživotní autoimunitní onemocnění.[4]