David Lloyd George

David Lloyd George
Premiér Spojeného království
Ve funkci: 7. prosinec 1916 – 22. říjen 1922
Panovník	Jiří V.
Předchůdce	Herbert Henry Asquith
Nástupce	Andrew Bonar Law
Ministr války Spojeného království
Ve funkci: 6. července 1916 – 5. prosince 1916
Předchůdce	Horatio Kitchener
Nástupce	Edward Stanley, 17. hrabě z Derby
Ministr financí Spojeného království
Ve funkci: 16. dubna 1908 – 25. května 1916
Předchůdce	Herbert Henry Asquith
Nástupce	Reginald McKenna
Ministr obchodu Spojeného království
Ve funkci: 10. prosince 1905 – 12. dubna 1908
Předchůdce	James Edward Cecil, 4. markýz ze Salisbury
Nástupce	Winston Churchill
Stranická příslušnost
Členství	Liberální strana (1890-1922, 1924-1945) Národně liberální strana (1922-1923)
Rodné jméno	David Lloyd George
Narození	17. leden 1863 Manchester
Úmrtí	26. březen 1945 (82 let) Llanystumdwy, Wales
Příčina úmrtí	nádor mozku
Místo pohřbení	grave of David Lloyd George
Národnost	Walesané
Choť	Margaret Lloyd George (1888–1941) Frances Lloyd George (1943–1945)
Rodiče	William George a Elizabeth Lloyd
Děti	Gwilym Lloyd George Megan Lloyd George Richard Lloyd George, 2nd Earl Lloyd-George of Dwyfor Mair Eluned Lloyd George Olwen Elizabeth Lloyd George Jennifer Mary Stevenson
Příbuzní	William George a Mary Ellen Lloyd George (sourozenci) David Lloyd George, 2nd Viscount Tenby[1] a William Lloyd George, 3rd Viscount Tenby[1] (vnoučata)
Profese	politik, diplomat, solicitor, státní úředník a spisovatel
Náboženství	baptisté
Ocenění	Řád Za zásluhy Kříž svobody
Podpis
Commons	David Lloyd George
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Lloyd George, 1. hrabě z Dwyforu, (17. leden 1863 – 26. březen 1945) byl britský státník a jediný premiér, který pocházel z Walesu. Byl také jediným předsedou vlády, pro něhož byla angličtina druhým jazykem (prvním byla velština).

Ve vládních funkcích, především jako ministr financí, sloužil dlouhou dobu a byl klíčovou postavou mnoha reforem, které položily základ sociálního státu. Byl premiérem v druhé polovině první světové války a v prvních čtyřech letech poválečného období. I když byl posledním předsedou vlády z Liberální strany, jeho koaliční vládu nepodporovalo mnoho liberálů a toto rozštěpení bylo hlavní příčinou úpadku strany.