Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Difenylamin
| Difenylamin | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | difenylamin |
| Ostatní názvy | N-fenylanilin |
| Sumární vzorec | C12H11N |
| Vzhled | hnědá pevná látka[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 122-39-4 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 204-539-4 |
| PubChem | 11487 |
| ChEBI | 4640 |
| SMILES | c1ccc(cc1)Nc2ccccc2 |
| InChI | InChI=1S/C12H11N/c1-3-7-11(8-4-1)13-12-9-5-2-6-10-12/h1-10,13H |
| Číslo RTECS | JJ7800000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 169,22 g/mol |
| Teplota tání | 53 °C (326 K)[1] |
| Teplota varu | 302 °C (575 K)[1] |
| Hustota | 1,16 g/cm3 (20 °C) 1,068 g/cm3 (61 °C)[1] |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný[1] |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v acetonu, ethanolu, propanolu, pyridinu, a chloroformu[1] |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v benzenu, tetrachlormethanu, a sirouhlíku[1] |
| Tlak páry | 0,09 Pa[1] |
| Ionizační energie | 7,40 eV[1] |
| Povrchové napětí | 39,3 mN/m (60 °C)[1] |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | 6,41 MJ/mol[1] |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS07  GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H301 H311 H319 H331 H373 H400 H410[1] |
| P-věty | P260 P261 P262 P264+265 P270 P271 P273 P280 P301+316 P302+352 P304+340 P305+351+338 P316 P319 P321 P330 P337+317 P361+364 P391 P403+233 P405 P501[1] |
| Teplota vzplanutí | 153 °C (426 K)[1] |
| Teplota vznícení | 634 °C (907 K)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Difenylamin je organická sloučenina se vzorcem (C6H5)2NH, derivát anilinu, obsahující aminovou skupinu, na kterou jsou navázány dva fenyly. Čistá látka je bezbarvá, ale prodávané vzorky bývají často zoxidovanými nečistotami zbarveny do žluta.[2] Difenylamin se rozpouští v mnoha běžných organických rozpouštědlech a je také rozpustný ve vodě.[3]
Difenylamin se převážně využívá pro své antioxidační vlastnosti, v barvách a mořidlech, a jako fungicid a anthelmintikum.[4]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/11487
- ↑ P. F. Vogt, J. J. Gerulis, "Amines, Aromatic", Ullmann’s Encyclopedia of Industrial Chemistry 2005, Wiley-VCH, Weinheim doi:10.1002/14356007.a02_037
- ↑ Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance diphenylamine. EFSA Journal. 2012-01-25, s. 2486. doi:10.2903/j.efsa.2012.2486.
- ↑ S. Safe; O. Hutzinger; J. F. S. Crocker; S. C. Digout. Identification of toxic impurities in commercial Diphenylamine. Bulletin of Environmental Contamination and Toxicology. 1977, s. 204-207. Dostupné online. doi:10.1007/BF01685551. PMID 843636. Bibcode 1977BuECT..17..204S.
Previous Page Next Page
