Elektromagnet

Elektromagnet je cívka s jádrem z magneticky měkké oceli, používaná k vytváření dočasného magnetického pole. Princip spočívá v přeměně energie elektromagnetického pole na energii mechanickou. Magnetická síla zde vzniká při průchodu elektrického proudu vinutím cívky na ocelovém jádře, které přitahuje pohyblivou část - kotvu. Magnetický tok elektromagnetu a přitažlivá síla elektromagnetu přímo závisí na velikosti elektrického proudu protékajícího cívkou, počtu závitů cívky a nepřímo na délce vzduchové mezery mezi jádrem a kotvou. V praxi je přitažlivá síla omezena celkovou magnetickou vodivostí jádra elektromagnetu a rozptylem magnetického toku. Relativní magnetická vodivost feromagnetik je poměrně malá.

Hlavní výhodou elektromagnetu oproti permanentnímu magnetu je, že magnetické pole lze rychle měnit řízením velikosti elektrického proudu ve vinutí. Na rozdíl od permanentního magnetu, který nepotřebuje žádné napájení, však elektromagnet vyžaduje nepřetržitý přívod proudu k udržení magnetického pole.