Emisivita

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Emisivita je definovaná jako poměr intenzity vyzařování reálného tělesa H_E k intenzitě vyzařování absolutně černého tělesa H_EO se stejnou teplotou. Emisivita tak určuje schopnost tělesa vyzařovat teplo. Je to bezrozměrná veličina.

Emisivita obecně pro daný povrch není konstantní, ale je funkcí řady parametrů, např.:

• úhlu odklonu od normály povrchu,
• teplotě objektu,
• vlnové délce
• barvě povrchu
• struktuře povrchu
• apod.

Tělesa, pro něž můžeme (z praktického hlediska) emisivitu považovat za nezávislou na frekvenci nazýváme šedé zářiče. U tzv. selektivních zářičů uvažujeme, že emisivita je funkcí frekvence.

Emisivita absolutně černého tělesa ε má hodnotu ε = 1
Emisivita reálného tělesa ε_T, nabývá tedy hodnot ε_T≤1

Výpočet emisivity ε_T

ε_T = H_E/H_OE
H_E intenzita vyzařování reálného tělesa udává výkon vyzářený plochou reálného tělesa do celého poloprostoru
H_OE intenzita absolutně černého tělesa udává výkon vyzářený plochou černého tělesa do celého poloprostoru Výpočet spektrální emistivity ε_Tλ
Jedná se o výpočet emisivity na určité vlnové délce.

ε_Tλ = H_Eλ/H_EOλ
H_Eλ je intenzita spektrálního vyzařování
H_E0λ je intenzita spektrálního vyzařování černého tělesa