Epizootologie je nauka o infekčních nemocech zvířat. Studuje problematiku vzniku, šíření a zániku infekčních chorob v populacích zvířat, analyzuje faktory a zákonitosti vycházející ze zjištěných infekcí zvířat a zároveň odhaduje a předpovídá průběh hromadných infekčních onemocnění v populacích.[1]
Počátky epizootologie souvisí se vznikem veterinární služby. Ta byla založena armádami v devatenáctém století a měla za úkol udržet jezdectvo bojeschopné. Tou dobou kosily koně nemoci jako vozhřivka. Základní metodou bylo nemocného koně najít, zastřelit, zdravé koně izolovat. Vojenští veterináři vnímali epizootologii jako válku, kde na jedné straně je nepřítel (patogen), na druhé obránce (hostitel), mezi nimi prostředí (bitevní pole). Toto pojetí se nazývá „triáda“ (viz kauzalita (epidemiologie)).[2](Pfeiffer: str.25)