Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.

Responsive image


Esperanto

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 5. února 2009, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda
Esperanto (Esperanto)
Vlajka esperanta
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
TvůrceLudvík Lazar Zamenhof
Rok zveřejnění1887
Rozšířenírozptýleně ve 115 zemích, nejvíce ve střednívýchodní Evropě, Brazílii, Číně a východní Asii
Počet mluvčích
Klasifikace
PísmoLatinka
ZvláštnostiPodstatná a přídavná jména, slovesa a odvozená příslovce lze rozpoznat podle charakteristických koncovek.(*)
Postavení
RegulátorAkademie esperanta
(Akademio de Esperanto)
Úřední jazykněkteré mezinárodní organizace
Kódy
ISO 639-1eo
ISO 639-2epo (B)
epo (T)
ISO 639-3epo
EthnologueESP
Wikipedie
http://eo.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
První učebnice esperanta, vydaná ve Varšavě roku 1887

Esperanto (původně Lingvo Internacia„mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem.[1] Název esperanto je odvozen ze pseudonymu, pod nímž roku 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní národní řeči.

Ačkoliv žádná oficiálně uznaná země nepřijala esperanto jako úřední jazyk, je používáno komunitou o odhadovaném počtu 100 000 až 2 000 000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří mluvčí rodilí.[2] Dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce UNESCO či podpora známých osobností veřejného života. V současnosti je esperanto využíváno pro účely cestování, dopisování, mezinárodních setkání a kulturních výměn, kongresů, vědeckých diskuzí, původní i překladové literatury, divadlakina, hudby, tištěnéhointernetového zpravodajství, rozhlasového a televizního vysílání.

Slovní zásoba esperanta pochází především ze západoevropských jazyků, zatímco jeho skladbatvarosloví poukazují na silný slovanský vliv. Morfémy jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov; esperanto má tedy mnoho společného s izolujícími jazyky jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná jazyky aglutinační jako je japonština, svahilština nebo turečtina.

  1. BYRAM, Michael. Routledge Encyclopedia of Language Teaching and Learning. [s.l.]: Routledge, 2001. ISBN 0-4153-3286-9. S. p. 464. 
  2. GORDON, Raymond G., Jr. Ethnologue: Languages of the World. Fifteenth edition. vyd. Dallas, Tex.: SIL International, 2005. Dostupné online. 

Previous Page Next Page






Есперанто AB Ӏэспэранто ADY Esperanto AF Esperanto ALS Эсперанто ALT ኤስፔራንቶ AM Esperanto AN Esperanto ANG एस्पेरान्तो ANP إسبرانتو Arabic

Responsive image

Responsive image