Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.

Responsive image


Ethanolamin

Ethanolamin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název2-aminoethanol
Sumární vzorecC2H7NO
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS141-43-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)205-483-3
PubChem700
ChEBI16000
SMILESC(CO)N
InChIInChI=1/C2H7NO/c3-1-2-4/h4H,1-3H2
Číslo RTECSKJ5775000
Vlastnosti
Molární hmotnost61,083 g/mol
Teplota tání10,3 °C (283,4 K)
Teplota varu170 °C (443 K)
Hustota1,0117 g/cm3
Index lomu1,4539 (20 °C)[1]
Rozpustnost ve voděmísitelný
Tlak páry64 Pa (20 °C)[2]
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[3]
Nebezpečí[3]
H-větyH302 H312 H314 H332 H335 H412
P-větyP261 P273 P303+361+353 P305+351+338
Teplota vzplanutí85 °C (358 K)
Teplota vznícení410 °C (683 K)
Meze výbušnosti5,5 až 17 %
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ethanolamin (též olamin, zkráceně ETA nebo MEA) je organická sloučenina se vzorcem HOCH2CH2NH2 (C2H7NO). Patří zároveň mezi primární alkoholy i primární aminy. Jedná se o bezbarvou kapalinu s amoniakovým zápachem.[4]

Jeho deriváty mají široký výskyt v přírodě, například lipidové deriváty, ethanolamin je prekurzorem mnoha N-acylethanolaminů, které ovlivňují některé fyziologické procesy u živočichů a rostlin, například klíčení semen, interakce rostlin s patogeny, vývoj chloroplastů a kvetení.[5]kyselinou arachidonovou vytváří endokanabinoid anandamid.[6]

Ethanolamin patří mezi aminoalkoholy. Mezi deriváty ethanolaminu patří mnohé látky s antihistaminickými účinky, například karbinoxamin, klemastin, dimenhydrinát, difenhydramin a doxylamin.

  1. R. E. Reitmeier; V. Sivertz; H. V. Tartar. Some Properties of Monoethanolamine and its Aqueous Solutions. Journal of the American Chemical Society. 1940, s. 1943–1944. 
  2. Ethanolamine MSDS [online]. Acros Organics. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-15. (anglicky) 
  3. a b Ethanolamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Matthias Frauenkron; Johann-Peter Melder; Günther Ruider; Roland Rossbacher; Hartmut Höke. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2002. ISBN 3527306730. Kapitola Ethanolamines and Propanolamines. 
  5. Bruna G. Coutinho; Emily Mevers; Amy L. Schaefer; Dale A. Pelletier; Caroline S. Harwood; Jon Clardy; E. Peter Greenberg. A plant-responsive bacterial-signaling system senses an ethanolamine derivative. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 25. 9. 2018, s. 9785–9790. Dostupné online. ISSN 0027-8424. PMID 30190434. 
  6. V. Di Marzo; L. De Petrocellis; N. Sepe; A. Buono. Biosynthesis of anandamide and related acylethanolamides in mouse J774 macrophages and N18 neuroblastoma cells. Biochemical Journal. 15. 6. 1996, s. 977. Dostupné online. PMID 8670178. 

Previous Page Next Page