Eurovision Song Contest 2024 | ||||
---|---|---|---|---|
United by Music | ||||
Vítěz ročníku Nemo | ||||
Datum | ||||
Semifinále 1 | 7. května 2024 | |||
Semifinále 2 | 9. května 2024 | |||
Finále | 11. května 2024 | |||
Hostitel | ||||
Místo konání | Malmö Arena Švédsko, Malmö | |||
Moderátoři | Petra Mede Malin Åkermanová | |||
Režie | Robin Hofwander Daniel Jelinek Fredrik Bäcklund | |||
Výkonný supervizor | Martin Österdahl | |||
Výkonný producent | Ebba Adielsson Christel Tholse Willers | |||
Televize | Sveriges Television (SVT) | |||
Web | eurovision | |||
Účast | ||||
Soutěžících | 37 | |||
Návrat | Lucembursko | |||
Diskvalifikace | Nizozemsko | |||
Odstupující | Rumunsko | |||
Mapa účastníků | ||||
Státy kvalifikované do finále Státy diskvalifikované z finále Státy, které nepostoupily do finále Státy, které se zúčastnily v minulosti, ale ne v roce 2024 | ||||
Hlasování | ||||
Každá země uděluje body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod. V semifinále hlasují pouze diváci, ve finále mají stejnou váhu diváci a odborné poroty.
| ||||
Vítěz | Švýcarsko „The Code“ | |||
Úvodní vystoupení | ||||
Semifinále 1: Eleni Foureira, Eric Saade a Chanel Semifinále 2: Björn Skifs s písní „Hooked on a Feeling“ Vlajkový průvod | ||||
Mezivystoupení | ||||
Semifinále 1: Johnny Logan s písní „Euphoria“ Benjamin Ingrosso s mixem svých písní Semifinále 2: Alcazar s písní „Crying at the Discoteque“ Carola, Charlotte Perrelliová a Conchita Wurst s písní „Waterloo“ Loreen s písněmi „Tattoo“ a „Forever“ | ||||
Eurovision Song Contest | ||||
|
Eurovision Song Contest 2024, česky také Velká cena Eurovize 2024 (či jen Eurovize 2024) byl 68. ročník soutěže Eurovision Song Contest. Soutěž se konala v Malmö ve Švédsku, a to díky vítězství švédské zpěvačky Loreen s písní „Tattoo“ na předchozím ročníku v Liverpoolu ve Velké Británii. Soutěž společně s Evropskou vysílací unií (EVU) organizovala švédská veřejnoprávní Sveriges Television (SVT).
Zvítězil soutěžící jménem Nemo s písní „The Code“, reprezentující Švýcarsko. Bylo to třetí vítězství země v téměř 70leté historii soutěže, ale první od roku 1988, kdy ji ovládla švýcarská zpěvačka Céline Dion.[1] Zároveň se jednalo o vůbec prvního nebinárního vítěze.[2]