Francie

Francouzská republika République française
vlajka znak
Hymna Marseillaise
Motto Liberté, égalité, fraternité (Svoboda, rovnost, bratrství)
Geografie
Poloha Francie
Hlavní město	Paříž
Rozloha	643 801 km² (42. na světě) z toho 0,86 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mont Blanc (4 810 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	47° s. š., 2° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	68 042 591 (20. na světě, 2023)
Hustota zalidnění	121 ob. / km² (89. na světě)
HDI	▼ 0,903 (velmi vysoký) (28. na světě, 2021)
Jazyk	francouzština (úřední), bretonština, korsičtina, baskičtina
Národnostní složení	Francouzi, Portugalci, Italové, Španělé, aj.
Náboženství	údaje z roku 2021: 50 % římskokatolické, 33 % bez vyznání, 4 % islámské, 2 % buddhismus 2 % ostatní 9 % bez odpovědi
Státní útvar
Státní zřízení	poloprezidentská republika
Vznik	4. září 1870 (vyhlášení Třetí republiky)
Prezident	Emmanuel Macron
Předseda vlády	François Bayrou
Měna	Euro[p. 1] (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	46 315 USD (23. na světě, 2023)
Giniho koeficient	29,3 (2020)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	250 FRA FR
MPZ	F
Telefonní předvolba	+33(Francie) +590 (Guadeloupe, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj) +594 (Francouzská Guyana) +596 (Martinik) +262 (Réunion, Mayotte) +508 (Saint Pierre a Miquelon) +681 (Wallis a Futuna) +687 (Nová Kaledonie) +689 (Francouzská Polynésie)
Národní TLD	.fr [p. 2]
multimediální obsah na Commons

Francie (francouzsky France [fʀɑ̃s]), plným názvem Francouzská republika (francouzsky République française [ʀepyblik fʀɑ̃sɛːz]), je stát nacházející se především v západní Evropě. Její součástí jsou také zámořské oblasti a území v Americe a v Atlantickém, Tichém a Indickém oceánu,^{[p. 3]} díky čemuž má jednu z největších nesouvislých výlučných ekonomických zón na světě. Metropolitní Francie sousedí na severu s Belgií a Lucemburskem, na severovýchodě s Německem, na východě se Švýcarskem, na jihovýchodě s Itálií a Monakem, na jihu s Andorrou a Španělskem a na severozápadě má námořní hranici se Spojeným královstvím. Jeho metropolitní oblast se rozkládá od Rýna po Atlantský oceán a od Středozemního moře po Lamanšský průliv a Severní moře; k zámořským územím patří Francouzská Guyana v Jižní Americe, Saint Pierre a Miquelon v severním Atlantiku, Francouzské Antily a mnoho ostrovů v Oceánii a Indickém oceánu. Jejích osmnáct integrálních regionů (z toho pět zámořských) se rozkládá na celkové ploše 643 801 km² a žije v ní 68 milionů obyvatel.^[1][2] Francie je unitární poloprezidentská republika s hlavním městem Paříží, která je největším městem a hlavním kulturním a obchodním centrem země; mezi další významné městské oblasti patří Marseille, Lyon, Toulouse, Lille, Bordeaux, Štrasburk a Nice.

Metropolitní Francii osídlily v době železné keltské kmeny známé jako Galové, než Starověký Řím v roce 51 př. n. l. oblast anektoval, což vedlo ke vzniku svébytné galsko-římské kultury. V raném středověku vytvořili germánští Frankové Franskou říši, které se stalo jádrem karolinské říše. Verdunská smlouva z roku 843 rozdělila říši a Západofranská říše se v roce 987 stala Francouzským královstvím. Ve vrcholném středověku byla Francie mocným, ale decentralizovaným feudálním královstvím, od poloviny 14. do poloviny 15. století však byla ponořena do dynastického konfliktu s Anglií známého jako stoletá válka. V 16. století v období francouzské renesance došlo k rozkvětu kultury a vzestupu francouzské koloniální říše.^[3] Vnitřně Francii dominoval konflikt s habsburským rodem a francouzské náboženské války mezi katolíky a hugenoty. Francie byla úspěšná ve třicetileté válce a za vlády Ludvíka XIV. dále posílila svůj vliv.^[4]

Francouzská revoluce v roce 1789 svrhla starý režim a přijala Deklaraci práv člověka, která dodnes vyjadřuje její národní ideály. Francie dosáhla svého politického a vojenského vrcholu na počátku 19. století za Napoleona Bonaparta, který si podmanil část kontinentální Evropy a založil První francouzské císařství. Francouzské revoluční války a napoleonské války významně ovlivnily běh evropských dějin. Rozpad císařství zahájil období relativního úpadku, v němž Francie prožila bouřlivé střídání vlád až do vzniku Třetí republiky během prusko-francouzské války v roce 1870. V následujících desetiletích nastalo období hospodářské prosperity a kulturního a vědeckého rozkvětu známé jako Belle Époque. Francie byla jedním z hlavních účastníků první světové války, z níž vyšla vítězně za cenu velkých lidských a hospodářských ztrát. Ve druhé světové válce patřila mezi spojenecké mocnosti, ale v roce 1940 kapitulovala a byla okupována Osou. Po jejím osvobození v roce 1944 vznikla krátce trvající Čtvrtá republika, která později zanikla v důsledku porážky v alžírské válce. Současnou Pátou republiku založil v roce 1958 Charles de Gaulle. Alžírsko a většina francouzských kolonií se v 60. letech 20. století osamostatnily, přičemž většina z nich si zachovala úzké hospodářské a vojenské vazby na Francii.

Francie je vyspělou zemí s celosvětově vysokým nominálním příjmem na obyvatele a její vyspělá ekonomika patří k největším na světě. Francie si po staletí udržuje status světového centra umění, vědy a filozofie. Nachází se zde třetí největší počet památek světového dědictví UNESCO a je přední světovou turistickou destinací, kterou v roce 2018 navštívilo více než 89 milionů zahraničních návštěvníků.^[5] Je velmocí ve světovém dění,^[6] patří mezi pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a je oficiálním státem disponujícím jadernými zbraněmi. Francie je zakládajícím a vedoucím členem Evropské unie a eurozóny^[7] a také klíčovým členem skupiny G7, Severoatlantické aliance, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Frankofonie.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p."/>