Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade | |
---|---|
![]() Francisco Franco na fotografii z roku 1964. | |
Rodné jméno | Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco Bahamonde |
Narození | 4. prosince 1892 Ferrol, A Coruña ![]() |
Úmrtí | 20. listopadu 1975 (ve věku 82 let) Madrid ![]() |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | Grave of Francisco Franco at Mingorrubio Cemetery (od 2019) |
Bydliště | Královský palác El Pardo (1939–1975) Pazo de Meirás |
Alma mater | Akademie pěchoty v Toledu (do 1910) |
Povolání | důstojník, španělský legionář, vojevůdce, politik, guvernér, scenárista a filmový herec |
Ocenění | Cross of the Military Merit - Red Decoration (1912, 1913, 1915 a 1922) Royal and Military Order of Maria Christina (1914 a 1916) Military Medal of Spain (1922 a 1927) Medal of Suffering for the Motherland (1925) Cross of Naval Merit with red badge (1926) … více na Wikidatech |
Předchůdce | Manuel Azaña |
Následovník | Juan Carlos I. |
Politická strana | Falanga |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Carmen Polo (1923–1975) |
Děti | María del Carmen Franco y Polo[1] |
Rodiče | Nicolás Franco Salgado-Araújo a Pilar Bahamonde y Pardo de Andrade |
Příbuzní | Pilar Franco, Nicolás Franco a Ramón Franco (sourozenci) Zita Polo Martínez-Valdésová (manželčina sestra) Ramón Serrano Suñer (švagr) Francisco Franco Salgado-Araujo (bratranec z otcovy strany) Francisco Franco Martínez-Bordiu (vnuk) |
Funkce | vrchní velitel (od 1920) vrchní velitel (1923–1926) Director of the General Military Academy (1927–1931) Capitán general de las Islas Baleares (1933–1935) Chief of Staff of the Army (1935–1936) … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade (4. prosince 1892 Ferrol, Španělsko – 20. listopadu 1975, Madrid), zkráceně Francisco Franco Bahamonde ([fɾanˈθisko ˈfɾaŋko βa.aˈmonde]), známý především jako generál Franco, byl autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975. Byl označován jako „Caudillo de España por la gracia de Dios“ (Vůdce Španělska z Boží milosti).
Podle odhadů španělského soudce, politika a aktivisty Baltasara Garzóna, který chtěl v roce 2008 přešetřovat zločiny frankistického režimu, nechal Franco během občanské války a po válce popravit na 180 000 lidí.[2]