Gabriel Attal | |
---|---|
174. premiér Francie | |
Ve funkci: 9. ledna 2024 – 5. září 2024 | |
Prezident | Emmanuel Macron |
Předchůdce | Élisabeth Borneová |
Nástupce | Michel Barnier |
Člen obecní rady ve Vanves | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 30. března 2014 | |
Ministr školství a mládeže | |
Ve funkci: 20. července 2023 – 9. ledna 2024 | |
Předseda vlády | Élisabeth Borneová |
Předchůdce | Pap Ndiaye |
Stranická příslušnost | |
Členství | Renaissance (od 2016) Socialistická strana (2006–2016) |
Narození | 16. března 1989 (35 let) Clamart |
Partner(ka) | Stéphane Séjourné (2015–2022) |
Rodiče | Yves Attal a Marie de Couriss |
Alma mater | Pařížský institut politických věd (2007–2013) Univerzita Paříž-Panthéon-Assas (2008–2010) Alsaská škola |
Profese | politik a cadres de la fonction publique |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Gabriel Attal |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriel Nissim Attal de Couriss (* 16. března 1989 Clamart) je francouzský politik, od ledna do září 2024 předseda vlády Francie.[1]
V období 2006–2016 působil jako aktivista Socialistické strany, v letech 2012–2017 byl poradcem ministryně zdravotnictví Marisol Touraine a od roku 2014 je členem obecní rady ve Vanves.
V roce 2016 vstoupil do strany En marche ! založené Emmanuelem Macronem, v roce 2018 se stal jejím mluvčím a od roku 2021 je členem výkonného výboru strany. V roce 2017 byl zvolen poslancem v 10. volebním obvodu Hauts-de-Seine. V Národním shromáždění byl členem výboru pro kulturní záležitosti a vzdělávání.
V roce 2018 byl jmenován státním tajemníkem ministerstva školství a mládeže ve druhé vládě Édouarda Philippa a ve svých 29 letech se tak stal nejmladším členem vlády v historii Páté Francouzské republiky. V letech 2020–2022 pak působil jako mluvčí vlády Jeana Castexe.
Dne 9. ledna 2024 byl prezidentem Emmanuelem Macronem jmenován předsedou vlády. Ve svých 34 letech se stal nejmladším[2] a prvním otevřeně homosexuálním[3] předsedou vlády v zemi a nejmladším státníkem na světě. Je politickým spojencem Macrona a je označován za potenciálního kandidáta na post prezidenta ve volbách v roce 2027, neboť Macron nemá nárok na třetí funkční období.