Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.

Responsive image


Julius Caesar

Julius Caesar
Narozeníčervenec 100 př. n. l.
Řím
Úmrtí15. března 44 př. n. l. (ve věku 55 let)
Pompeiovo divadlo
Příčina úmrtíkrvácení
Místo pohřbeníCaesarův chrám
BydlištěŘím
Povolánířečník, autor memoárů, vládce, starořímský historik, básník, Ancient Roman priest, starořímský politik, starořímský voják, politik, vojevůdce, spisovatel a historik
OceněníTriumf
Consecratio
vavřínový věnec
Politická stranaPopulárové
Nábož. vyznánínáboženství ve starověkém Římě
ChoťCornelia Cinna minor (84–68 př. n. l.)[1][2][3]
Pompeia Sulla (67–61 př. n. l.)[4][2][5]
Calpurnia Pisonis (59–44 př. n. l.)[1][2][6]
Partner(ka)Servilia Caepionis[7][8][9]
Pomponia
Sempronia
Clodia
Mamurra
DětiJulia Caesaris[10][1][2][11]
Ptolemaios XV. Kaisarion[1][12]
Augustus[1]
RodičeGaius Julius Caesar[1][2][13] a Aurelia Cotta[1][2][14]
RodJulii Caesares a Juliovsko-claudiovská dynastie
PříbuzníJulia Major[1][15][16] a Julia Caesaris[10][2][17] (sourozenci)
Pompeius/Pompeia (vnuk či vnučka)
FunkceFlamen Dialis (84–81 př. n. l.)
Pontifikát (73–63 př. n. l.)
quaestor (69 př. n. l.)
curule aedile (65 př. n. l.)
pontifex maximus (63–44 př. n. l.)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaius Julius Caesar (12.[18]/13. července 100 př. n. l.15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce, politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v císařství.

Z jeho jména pochází titul caesar a odvozené císař (rusky car, německy Kaiser, dánsky kejser, polsky cesarz aj.), kterým ale sám Caesar nebyl; prvním římským císařem se stal až jeho prasynovec a adoptivní syn Augustus (vládnoucí v letech 27 př. n. l. – 14 n. l.). (Starořímská výslovnost byla [kaisar]; dnešní výslovnost [cézar] pochází až z pozdní antiky či raného středověku.[19])

Jako stoupenec politické frakce populárů vytvořil spolu s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem tzv. první triumvirát, který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy výboje v Galii rozšířily římskou moc hluboko na sever. Caesar dále jako první Říman pronikl do Británie a za řeku Rýn. Rozpad triumvirátu po smrti Crassa přivedl Caesara do konfliktu s Pompeiem podporovaným římským senátem. Překročením řeky Rubikonu v roce 49 př. n. l. zahájil Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu.

Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem. Tím však podnítil Marca Junia Bruta a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových idách roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili. Strůjci tohoto činu doufali v obnovení republiky. Jejich akce ale vedla pouze k rozpoutání nového kola občanských válek, z něhož vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který poté nastolil římské císařství. V roce 42 př. n. l. byl Caesar římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z římských bohů.

Mnohé z Caesarova života je nám známo z jeho vlastních Zápisků (Commentarii), které sepsal ze svých vojenských tažení. Mezi další soudobé prameny náleží také dochované dopisy a projevy Caesarova politického soupeře Cicerona, historické dílo Sallustia či Catullovy básně. Další podrobnosti o Caesarově životě byly zachyceny pozdějšími historiky – Appiánem, Suetoniem, Plútarchem, Cassiem Dionem a Strabónem.

  1. a b c d e f g h Dostupné online.
  2. a b c d e f g Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  3. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  4. Pompeii. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  5. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  6. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  7. Dostupné online.
  8. Plútarchos: Life of Julius Caesar. In: Životopisy slavných Řeků a Římanů.
  9. Suetonius: Divus Iulius.
  10. a b Nikolaj Petrovič Obnorskij: Юлия. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  11. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  12. Цезарион. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXVIIa.
  13. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  14. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  15. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  16. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  17. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  18. Ottův slovník naučný
  19. Lucie Pultrová, O výslovnosti klasické latiny, [1], 21.04.2009

Previous Page Next Page