Katar

Stát Katar Daulat Qatar دولة قطر
vlajka znak
Hymna As-salam al-amiri
Geografie
Poloha Kataru
Hlavní město	Dauhá
Rozloha	11 437 km² (158. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Kurajn Abú al-Baul (103 m n. m.)
Časové pásmo	+3
Poloha	25°16′10″ s. š., 51°12′46″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 155 446 (154. na světě, odhad 2014)
Hustota zalidnění	214 ob. / km² (119. na světě)
HDI	▲ 0,850 (velmi vysoký) (32. na světě, 2015)
Jazyk	arabština (úřední), angličtina
Náboženství	muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 %
Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie
Vznik	3. září 1971 (nezávislost na britském protektorátu)
Emír	Tamím bin Hamad Ál Thání
Předseda vlády	Muhammad ibn Abdul Rahman Ál Thání
Měna	Katarský rijál (QAR)
HDP/obyv. (PPP)	141 543[1] USD (1. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	634 QAT QA
MPZ	Q
Telefonní předvolba	+974
Národní TLD	.qa
multimediální obsah na Commons

Katar, plným názvem Stát Katar, je emirát v jihozápadní části Perského zálivu v západní Asii. Země se nachází na Katarském poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.

V zemi žije asi 2,3 milionu obyvatel (odhad z roku 2022), ale jen poměrně malá část z nich, něco přes 300 000, má katarské občanství. Ostatní jsou přistěhovalci bez nároku na občanství a výhody z toho plynoucí.^[2] Islám je státním náboženstvím.

Katar má třetí největší zásoby ropy i zemního plynu na světě. Díky tomu je to velice bohatá země. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z roku 2020 jde o třetí nejbohatší zemi na světě, z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) v paritě kupní síly na obyvatele (za Lichtenštejnskem a Singapurem). Bez vydělení počtem obyvatel je HDP země 59. největší na světě, jde tedy o zhruba stejně mohutnou ekonomiku jako je ekonomika Finska nebo Etiopie. Proti tomu si Katar nijak zvlášť dobře nevede v Indexu lidského rozvoje, který vypočítává OSN, a který má navzdory svému bohatství až 45. nejvyšší na světě (zpráva 2020), tedy tři místa pod Bahrajnem, čtyři pod Saúdskou Arábií, čtrnáct pod Spojenými arabskými emiráty a pro srovnání: deset míst pod Polskem, třináct pod Řeckem a osmnáct pod Českem.

Katar je monarchie. Již od roku 1825 tam vládne dynastie Ál Thání. Současným katarským emírem a hlavou rodu Ál Thání je (od roku 2013) Tamím bin Hamad Ál Thání. Nezávislým státem se Katar stal v roce 1971. Dlouho tehdy vyjednával o tom, zda se připojí ke vznikajícím Spojeným arabským emirátům, avšak nakonec se jako jeden ze dvou emirátů v oblasti (spolu s Bahrajnem) rozhodl pro nezávislost. Od roku 2003 je monarchie konstituční, ústavu schválili občané Kataru v referendu většinou 98 procent hlasů.

Vliv Kataru v oblasti Perského zálivu a v arabském světě značně přesahuje míru, která by odpovídala jeho velikosti, a roli v tom hraje krom bohatství i vlivná zpravodajská televizní síť Al-Džazíra. Katar byl dokonce několikrát označen za sponzora série revolucí zvaných Arabské jaro (2011). Katar se též pokusil vymanit z geopolitické závislosti na saúdskoarabském bloku, k němuž byl dlouho automaticky připočítáván.^[3] To všechno nakonec vyvrcholilo střetem s tímto blokem známým jako katarská diplomatická krize, provázeným blokádou, v roce 2017. Tento spor diplomaté pozvolna urovnávají, k průlomu došlo v roce 2021.^[4]