Korsika

Korsika
znak vlajka
Hymna: Dio vi salvi Regina (de facto)
Geografie
Hlavní město	Ajaccio
Souřadnice	42°9′ s. š., 9°5′ v. d.
Rozloha	8 722 km²
Nejvyšší bod	Monte Cinto (2706 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	355 528[1] (2024)
Jazyk	francouzština (oficiální), korsičtina
Náboženství	katolíci 92 %
Správa regionu
Stát	Francie Francie
Druh celku	region
Podřízené celky	2 départementy - Haute-Corse - Corse-du-Sud 5 arrondisementů 52 kantonů 360 obcí
Vznik	11. ledna 1970
regionální prezident	Gilles Simeoni
Oficiální web	www.isula.corsica
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korsika (francouzsky Corse, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ve Středozemním moři a jeden z 18 regionů Francie. Je čtvrtým největším ostrovem ve Středozemí, leží jihovýchodně od francouzské pevniny, na jihu metropolitní Francie, západně od Apeninského poloostrova a bezprostředně severně od italského ostrova Sardinie, nejbližší pevniny. Je vzdálena 80 km od pobřeží italského Toskánska a 180 km od Nice, nejbližšího města v pevninské Francii. Dvě třetiny ostrova tvoří souvislé pohoří, nejvyšším bodem je Monte Cinto s nadmořskou výškou 2 706 metrů. Na ploše 8 722 km² žije asi 356 tisíc obyvatel. Hlavní a největší město je Ajaccio, druhým největším městem je Bastia. Úředním a nejrozšířenějším jazykem je francouzština, přičemž korsičtina, která je domorodým jazykem z rodiny italsko-dalmatinský jazyků, je rovněž uznávána jako jeden z regionálních jazyků Francie.

Korsika byla ve starověku předmětem sporu mezi třemi hlavními centry vlivu: ligurským pobřežím (Etruskové a poté Janované), francouzským pobřežím Středozemního moře (město Massilia a poté Franská říše) a severní Afrikou (Kartágo, království Vandalů a poté Maurové). Samotní obyvatelé, chudí a málo početní, se těmto vlivům bránili nebo se jim přizpůsobovali. Římané považovali ostrov za chudý a divoký a vybudovali pouze několik malých měst v mírnějších částech pobřeží. Když se říše rozpadla, procházel ostrov obdobím nestability, žádná trvalá moc se zde neprosadila.

Korsika byla pod nadvládou Janovské republiky skoro čtyři století, od roku 1284 do roku 1755, kdy se odtrhla a stala se samozvanou italskojazyčnou republikou. Její součástí byla Korsická ústava, první demokratická ústava v novodobých dějinách, která mj. uznávala volební právo žen. V roce 1768 ji Janov oficiálně postoupil francouzskému králi Ludvíku XV. jako součást zástavy za dluhy vzniklé po získání francouzské vojenské pomoci při potlačení korsického povstání; v důsledku toho Francie ostrov v roce 1769 anektovala. Budoucí francouzský císař Napoleon Bonaparte byl rodilý Korsičan, který se narodil téhož roku v Ajacciu.

Od roku 2018 je Korsika územním samosprávným celkem se zvláštním statusem, známého jako „collectivité de Corse“, skládající se z departementních celků Corse-du-Sud a Haute-Corse. Korsika je domovem nedotčené přírody s chráněnými přírodními parky a jedinečnou faunou, jako jsou korsičtí mufloni a orlovci říční. Regionální přírodní park Korsika, který pokrývá asi polovinu ostrova, zahrnuje známé pohoří s nejvyšším vrcholem Korsiky Monte Cinto. Klíčovou aktivitou je zde pěší turistika, zejména na GR 20, jedné z nejnáročnějších dálkových turistických tras v Evropě. Velmi oblíbené jsou také korsické pláže, například Palombaggia a Saleccia, s čistou vodou a bílým pískem. Korsické kulturní dědictví je směsicí italských, francouzských a místních vlivů. Korsičtina, ačkoli je dnes menšinovým jazykem, zůstává klíčovou součástí místní identity a v zájmu zachování této kultury se vyučuje v některých školách.