L.R. Vicenza | ||||
---|---|---|---|---|
Název | L.R. Vicenza | |||
Přezdívka | „Biancorossi“ „Lane“ „La nobile provinciale“ „Berici“ | |||
Země | Itálie | |||
Město | Vicenza | |||
Založen | 9. březen 1902 (Associazione Del Calcio In Vicenza) | |||
Asociace | FIGC | |||
Barvy | bílá a červená | |||
| ||||
Soutěž | 3. italská fotbalová liga | |||
2023/24 | 3. místo ve skupině A | |||
Stadion | Stadio Romeo Menti, Vicenza | |||
Kapacita | 13 173 diváků | |||
Vedení | ||||
Vlastník | OTB Group S.p.A. | |||
Předseda | Stefano Rosso | |||
Trenér | Stefano Vecchi | |||
Oficiální webová stránka | ||||
Největší úspěchy | ||||
Ligové tituly | 3× Serie B 2× Serie C | |||
Domácí trofeje | 1× Coppa Italia | |||
Serie C 2024/2025 | ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
L.R. Vicenza, zkráceně jen Vicenza je italský fotbalový klub hrající v sezóně 2024/25 ve 3. italské fotbalové lize sídlící ve městě Vicenza z provincie Benátsko.
Založen byl 9. března 1902 skupinou občanů v čele s profesorem Tito Buyem, ředitelem střední školy, a učitelem tělesné výchovy Antoniem Scarpou. Klub je jedním z nejstarších italských fotbalových klubů. První zápasy se konaly dne 18. května 1903 v přátelském utkání proti provinčních školám.
Již v sezoně 1910/11 hraje v nejvyšší soutěži a dostává se do finále soutěže. Prohrává ve finále 0:2 na zápasy s klubem SG Pro Vercelli. Sezona 1920/21 je 22 let poslední účastí v nejvyšší soutěži. Mezi tím hraje často ve druhé lize, ale i jednu sezonu hraje ve čtvrté.
Sezona 1942/43 je návratem do nejvyšší soutěže. Po válce se klub v sezoně 1946/47 umístil na 5. místě. Příští sezoně ale sestoupil. Dne 26. června 1953 klub koupí velká společnost Lanerossi (textilní společnost) a klub se tak přejmenuje na Associazione Calcio Lanerossi Vicenza. Společnost bude v klubu až do roku 1990. Klub se stabilizuje a posiluje dobrými fotbalisty. Od sezony 1955/56 až do sezony 1974/75 hraje klub v nejvyšší soutěži a nejlepšího umístění je 6. místo (1963/64 a 1965/66). Nejlepším střelcem ligy je Luís Vinício (25 branek).
Klub se dočká velkého úspěchu v sezoně 1977/78, když obsadí 2. místo a zajistí si účast v Poháru UEFA. Jenže v následující sezoně sestoupí a v sezoně 1980/81 hraje dokonce třetí ligu.
Od sezony 1990/91 je klub vlastněn již Carbonarem. Klub se vrací do nejvyšší soutěže v sezoně 1995/96 a umístí se na 9. místě. V příští sezoně vyhrává klub domácí pohár a získává tak poprvé cennou trofej. O trofej domácího superpoháru prohrává, ale v poháru PVP se dostává do semifinále.
Mezitím se v létě roku 1997 rozhodla ropná společnost English National Investment Company koupit většinu klubu. A tak se Vicenza stala prvním klubem v Itálii, který měl zahraniční vlastnictví. Poté přišel sestup a poslední sezonu v nejvyšší soutěži odehráli 2000/01.
V prosinci 2004 se společnost vrátila do rukou místních podnikatelů a jmenování Sergio Cassingena za prezidenta. Špatné výsledky byli i ve druhé lize a také ve třetí lize. Velké dluhy klubu došli tak daleko že byl v roce 2018 vyhlášen bankrot. Nový klub se zrodil díky podnikateli Rossovi který vlastnil klub Bassano Virtus 55 Soccer Team. Oba kluby spojil a dal název L.R. Vicenza Virtus a získal tak status dědice historické fotbalové tradice Vicenza Calcio.
Sezonu Serie C 2019/20 vyhrál a postoupil do druhé ligy, kterou hrál do sezony 2021/22.