Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
La Paz
| La Paz Chuqiyapu | |
|---|---|
 La Paz (koláž) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 16°30′8″ j. š., 68°9′56″ z. d. |
| Nadmořská výška | 3640[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC−04:00 |
| Stát |  Bolívie |
| Departement | La Paz |
| Provincie | Pedro Domingo Murillo |
  La Paz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 180 km² |
| Počet obyvatel | 755 732 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 4 198,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Luis Revilla (od 2010) |
| Vznik | 1548 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 2 |
| PSČ | 0201–0220 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
La Paz, oficiálně Nuestra Señora de La Paz (ajmarsky Chuqi Yapu nebo Chukiyawu), je sídlem vlády státu Bolívie a hlavním městem departementu La Paz. Je nejdůležitějším politickým a finančním centrem země.[3][4] Se 756 000 obyvateli[5][6] je La Paz třetím nejlidnatějším městem země. Jeho metropolitní oblast, kterou tvoří města La Paz, El Alto, Achocalla, Viacha a Mecapaca, s 2,2 milionu obyvatel tvoří druhou nejlidnatější městskou oblast Bolívie po Santa Cruz de la Sierra s 2,3 milionu obyvatel.[6]
Město, nacházející se v západní části střední Bolívie, 68 km jihovýchodně od jezera Titicaca, leží v kaňonu vytvořeném řekou Choqueyapu. Rozkládá se v miskovité prohlubni, která je součástí povodí Amazonky, a je obklopeno vysokými horami Altiplana. Nad městem se tyčí trojvrší Illimani. Jeho vrcholky jsou stále pokryty sněhem a jsou viditelné z mnoha částí města. S nadmořskou výškou přibližně 3 650 m je La Paz nejvýše položeným hlavním městem na světě,[7][8] díky své nadmořské výšce má La Paz neobvyklé subtropické vysokohorské podnebí s deštivými léty a suchými zimami.
La Paz založil v roce 1548 španělský konkvistador kapitán Alonso de Mendoza na místě incké osady Laja jako spojnici mezi obchodními cestami vedoucím z Potosí a Orura do Limy; celý název města původně zněl Nuestra Señora de La Paz (což znamená Panna Maria Míru) na památku obnovení míru po povstání Gonzala Pizarra a dalších konkvistadorů proti prvnímu místokráli Peru. Město bylo později přemístěno na své současné místo v údolí Chuquiago Marka.[9] La Paz byl pod španělskou koloniální nadvládou jako součást místokrálovství Río de la Plata, dokud Bolívie nezískala nezávislost. Od svého založení bylo město dějištěm četných povstání. V roce 1781 domorodý vůdce a bojovník za nezávislost Túpac Katari obléhal město celkem šest měsíců, ale nakonec byl poražen. Dne 16. července 1809 bolívijský vlastenec Pedro Domingo Murillo zažehl revoluci za nezávislost, která znamenala začátek hispanoamerických válek za nezávislost, díky nimž v roce 1821 získaly jihoamerické státy svobodu.[10]
Jako sídlo vlády Bolívie se v La Pazu nachází Palacio Quemado, prezidentský palác. Je také sídlem bolivijského zákonodárného sboru, Plurinálního zákonodárného shromáždění, a mnoha vládních úřadů a agentur. Soudní moc si ponechává ústavní hlavní město Bolívie, Sucre.[11] Ve městě sídlí všechna zahraniční velvyslanectví a mezinárodní mise v zemi. La Paz je důležitým politickým, správním, hospodářským a sportovním centrem Bolívie; vytváří 24 % hrubého domácího produktu země a slouží jako sídlo mnoha bolivijských firem a průmyslových odvětví.[12]
La Paz je také významným kulturním centrem Jižní Ameriky, neboť se zde nachází několik památek z koloniálních dob, jako je kostel San Francisco, Metropolitní katedrála, náměstí Plaza Murillo a ulice Jaén. La Paz se také nachází na střetu archeologických oblastí říše Tiwanaku a Inků. Město je proslulé svými trhy, zejména Tržištěm čarodějnic, a nočním životem.[13][14] Jeho topografie nabízí výhled na město a okolní pohoří Cordillera Real z mnoha přírodních vyhlídek. V La Pazu se nachází největší síť městských lanovek na světě.[15]
- ↑ www.ine.gov.bo [online]. [cit. 2008-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-19.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ MARTINEZ, Juan Manuel Miranda. La Paz es el municipio de Bolivia que más cerca está de lograr los Objetivos de Desarrollo Sostenible y donde hay mayor calidad de vida [online]. 2020-11-20 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Atlas Municipales de los ODS Bolivia. atlas.sdsnbolivia.org [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ La Paz (Municipality, Bolivia) - Population Statistics, Charts, Map and Location [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Bolivia: Proyecciones de Población según Departamento y Municipio, 2012–2020. [online]. Instituto Nacional de Estadística, Estado Plurinacional de Bolivia (Bolivia's National Institute of Statistics). [cit. 2020-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 June 2020.
- ↑ Bolivia Facts [online]. National Geographic [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 August 2016.
- ↑ The Incredible Mountain City of La Paz, Bolivia [online]. Amusing Planet [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 October 2016.
- ↑ La Paz: National Administrative Capital of Bolivia [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2016.
- ↑ The History of La Paz, Bolivia [online]. Bolivia Bella [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 September 2016.
- ↑ Sucre: National Constitutional Capital, Bolivia [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 August 2016.
- ↑ La importancia económica de La Paz [online]. Economía Bolivia. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 August 2016. (španělsky)
- ↑ The Witches' Market in La Paz, Spells are Hot Sellers [online]. National Geographic, 30 May 2003 [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 May 2018.
- ↑ Top 10 Nightlife Cities [online]. National Geographic, 22 January 2015 [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 August 2016.
- ↑ A Bolivian Subway in the Sky [online]. The Atlantic, 11 August 2015 [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2017.
Previous Page Next Page
