Langskip

Langskip ze staroseverského langskippet – „dlouhá loď“ (anglicky Longship, německy Langschiff) byl typ specializovaných skandinávských válečných lodí, které mají ve Skandinávii dlouhou historii a jejichž existence je archeologicky prokázána^[1] a dokumentována nejméně od 4. století př. n. l. Původně je vynalezli a používali Seveřané (běžně zahrnovaní pod pojem Vikingové) pro obchod, průzkum a válčení v období středověku. Mnohé rysy těchto lodí převzaly jiné kultury, například Anglosasové, a ony pak ovlivňovaly stavbu lodí po celá staletí. Konstrukce dlouhé lodi s klinkerovou obšívkou se vyvíjela po mnoho staletí až asi do 6. století. Loď se v úplné podobě objevila mezi 9. a 13. stoletím. Charakteristické rysy a vzhled těchto lodí se dodnes odrážejí ve skandinávských tradicích stavby člunů. Konkrétní dovednosti a metody používané při výrobě lodí se stále používají po celém světě, často v moderním pojetí. Všechny dlouhé lodi byly vyrobeny ze dřeva, měly látkové plachty (tkaná vlna) a na trupu četné detaily a řezby.