Ligand ve smyslu používaném v biochemii a farmakologii označuje látku, typicky malou molekulu, která vytváří komplex s biomolekulou a tato vazba má biologický význam. V užším slova smyslu se jako ligand označuje signální molekula, která se váže na vazebné místo cílového proteinu. Ligand, který je schopný po navázání na receptor vyvolat fyziologickou odpověď, se nazývá agonista, ten, který je schopen se vázat, ale odpověď nespouští, je antagonista.
Vazba ligandů probíhá pomocí slabých molekulových interakcí, jako jsou iontové vazby, vodíkové vazby nebo Van der Waalsovy síly. Díky tomu je vazba ligandů většinou reverzibilní a jenom vzácně dochází k tvorbě ireverzibilních kovalentních vazeb. Vazba ligandu na receptorový protein většinou mění jeho konformaci (prostorové uspořádání). Právě konformační stav receptorového proteinu v řadě případů určuje jeho biologickou funkci. Kromě toho může ligand působit například jako substrát pro enzymatickou aktivitu, inhibitor nebo aktivátor enzymu, případně jako neurotransmiter.