Naftalen | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | naftalen |
Anglický název | naphthalene |
Sumární vzorec | C10H8 |
Vzhled | bílá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 91-20-3 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 202-049-5 |
Indexové číslo | 601-052-00-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 128,170 52 g/mol |
Teplota tání | 80 °C |
Teplota varu | 218 °C |
Hustota | 1,14 g/cm³ |
Rozpustnost ve vodě | 30 mg/l |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
H-věty | H351 H302 H410 |
R-věty | R22 R40 R50/53 |
S-věty | (S2) S36/37 S46 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Naftalen (též naftalín) je bílá, krystalická, aromatická látka, známá jako hlavní přísada kuliček proti molům (naftalínu). Naftalen je těkavá, hořlavá, zdraví škodlivá látka se slabě narkotickými účinky. Molekula se skládá ze dvou benzenových jader (kruhů), naftalen je nejjednodušším polycyklickým uhlovodíkem. Získává se z černouhelného dehtu. Převádí se na ftalanhydrid, který se dále používá při výrobě plastů, barviv a organických rozpouštědel. Používá se též jako dezinfekce nebo insekticid[2], hlavně na moly. Jako náhražka naftalínových kuliček se dnes spíše používá p-dichlorbenzen. Naftalen snadno sublimuje.