Open Systems Interconnection (zkratka OSI) je v informatice snaha o standardizaci komunikace v počítačových sítích (propojení otevřených systémů), kterou roku 1977 zahájila organizace ISO společně s ITU-T.[1]
Jeho hlavní částí je referenční model ISO/OSI, který představoval podstatný pokrok v návrhu komunikace v počítačových sítích, avšak rodina protokolů TCP/IP používaná v Internetu využívá jednodušší model.
Nicméně pro mnoho lidí se zdál celý návrh protokolů příliš složitý a těžko implementovatelný. Jedním z hlavních problémů byl přístup návrhářů protokolů, kteří nepoužili protokoly již existující, ale naplnili model svými nově vytvořenými alternativami. Díky tomu byla implementace tohoto modelu značně obtížná a mnoho výrobců se jí bránilo. Navíc byly protokoly schvalovány výbory, ve kterých různé strany měly značně rozdílné požadavky, což mělo za následek značnou složitost protokolů a množství nepovinných nadstaveb. Nakonec ani požadavky administrativy USA, aby veškerý hardware nakupovaný vládními organizacemi podporoval OSI, nedokázaly prosadit tento model v komerční sféře.
Model se skládá celkem ze sedmi vrstev.