Paolo Rossi

Paolo Rossi
Osobní informace
Datum narození	23. září 1956
Místo narození	Prato Itálie Itálie
Datum úmrtí	9. prosince 2020 (ve věku 64 let)
Místo úmrtí	Siena Itálie Itálie
Výška	174 cm
Hmotnost	67 kg
Přezdívka	Pablito
Klubové informace
Pozice	Útočník
Mládežnické kluby
1972–1973 Juventus
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1973–1975 1975–1976 1976–1979 1979–1980 1981–1985 1985–1986 1986–1987 Juventus → Como Vicenza → Perugia Juventus Milán Verona 0000(0) 0600(0) 940(60) 280(13) 830(24) 2000(2) 2000(4)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1976–1978 1977–1986 Itálie U21 Itálie 1000(5) 480(20)
Úspěchy
Mistrovství světa 1982 Itálie Pohár PMEZ 1982/83 Juventus FC 1984/85 Juventus FC Pohár PVP 1983/1984 Juventus FC Superpohár UEFA 1984 Juventus FC 1. italská fotbalová liga 1981/82 Juventus FC 1983/84 Juventus FC Italský fotbalový pohár 1982/83 Juventus FC
Další informace
Povolání	fotbalista a politik
Web	pablitorossi.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paolo Rossi (23. září 1956 Prato – 9. prosince 2020 Siena) byl italský fotbalista, sportovní manažer a televizní komentátor, který hrál na postu útočníka. S národním týmem se zúčastnil třech turnajů na MS (1982 je vyhrál).

Na vítězném turnaji MS 1982 se stal nejlepším střelcem. Ve stejném roce také vyhrál Zlatý míč (stal se třetím Italem který vyhrál). Na klubové úrovni byl Pablito také plodným střelcem týmu Vicenza. V roce 1976 oba kluby (Juventus a Vicenza) podepsali dohodu o spoluvlastnictví za rekordní poplatek (1 750 000 Liber).^[1] Stal se prvním hráčem, který ve dvou sezónách v řadě dosáhl na nejlepšího střelce ve druhé a první lize. S klubem Juventus FC získal dva tituly, jeden domácí pohár a také evropské trofeje: poháry PMEZ, PVP a Superpohár UEFA. Byl zapleten do skandálu Totonero. Dostal tříletý zákaz hraní, ale po odvolání dostal dvouletý zákaz.^[2]

Ve zvláštním žebříčku nejlepších fotbalistů dvacátého století zveřejněném časopisem World Soccer obsadil 42. místo.^[3] V roce 2004 byl zařazen do FIFA 100, seznamu 125 nejlepších žijících hráčů, které vybrali Pelé a FIFA u příležitosti stého výročí federace.^[4] Byl také zařazen do online ankety, pořádané UEFA UEFA Golden Jubilee Poll k oslavě nejlepších hráčů v Evropě za posledních padesát let.^[5] Spolu s Baggiem a Vierim drží italský rekord ve vstřelení 9 branek na MS a stal se prvním hráčem který ve stejném roce vyhrál MS, titul nejlepšího střelce této soutěže a Zlatý míč.