Purim

Purim
Jemenská dívka představující královnu Ester na purimovém karnevalu, Tel Aviv, 1934.
Oficiální název	hebrejsky פורים‎
Jiný název	Svátek losů
Slavený	v judaismu, Židy; Samaritány
Druh	židovský
Význam a smysl	Oslava záchrany židovského národa, již popisuje kniha Ester. V době exilu Židů v Persii naplánoval královský vezír Haman zabít všechny Židy, ale jeho plány zmařili Ester a Mordechaj.
Začátek	14. adar (v Jeruzalémě a všech městech, které měly ve středověku hradby 15. adaru
Rok 2024	západ slunce 23. března – soumrak 24. března
Rok 2025	západ slunce 13. března – soumrak 14. března
Zvyky a tradice	Předčítání ze svitku Ester hostina dávání darů (pokrmů), opíjení se.
Souvisí s	Chanuka jakožto historický svátek

Purim (hebrejsky פּוּרִים‎, losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrím) je nejveselejší^[1] židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester. Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.^[2] Mezi sváteční zvyky patří veřejné předčítání knihy Ester, vzájemné se obdarovávání dárky (např. jídlem, pitím), obdarování potřebných či přispění na charitu^[3], uspořádání slavnostní hostiny, popíjení alkoholických nápojů a pořádání purimových karnevalů v maskách a kostýmech.

Purim je slaven každoročně 14. dne hebrejského měsíce adaru; v přestupném roce až 14. dne druhého adaru. Ve městech, jež měla hradby v časech Jozuových včetně Jeruzaléma je Purim slaven 15. adaru, a to jako Šušan Purim. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne.

Purim patří mezi historické svátky, nemá stejnou svatost jako poutní svátky nebo vysoké svátky, které jsou předepsány přímo Tórou. Během svátku Purim neplatí omezení týkající se práce, jež platí o ostatních svátcích.