Pyridin | |
---|---|
Model molekuly pyridinu | |
Schematický vzorec pyridinu | |
Obecné | |
Systematický název | azabenzen |
Triviální název | pyridin, azin |
Ostatní názvy | azabenzol |
Sumární vzorec | C5H5N |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 110-86-1 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-809-9 |
Indexové číslo | 613-002-00-7 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 79,1 g/mol |
Teplota tání | −42 °C |
Teplota varu | 115 °C |
Hustota | 0,982 g/cm3 |
Viskozita | 0,94 cP (20 °C) |
Rozpustnost ve vodě | mísitelný |
Struktura | |
Dipólový moment | 2,2 D (20 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H225 H332 H312 H302 |
R-věty | R11 R20/21/22 |
S-věty | (S2) S26 S28 |
Teplota vzplanutí | 21 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pyridin C5H5N (zkratka py vystupuje-li jako ligand) je organická aromatická heterocyklická sloučeninina uhlíku, vodíku a dusíku. Za normálních podmínek se jedná o charakteristicky zapáchající, bezbarvou, hořlavou kapalinu mísitelnou s vodou a ethanolem. Jeho hydrogenací za zvýšené teploty a katalýzy niklem vzniká piperidin.
Surový získaný z hnědého uhlí je tmavohnědá kapalina, hořlavá a s hustotou 0,995 g/cm3. Destilační křivka je 95–200 °C. Výpary jsou zdraví škodlivé. Bod vzplanutí je 20 °C. Velmi špatně jdou elektrofilní substituce, protože pyridinové jádro je velmi dezaktivované. Výborně však probíhají nukleofilní substituce, například s amidem sodným. Každá nová částice však vstupuje do polohy ortho.