Rigel

Rigel
Umělecká představa Rigelu, ze vzdálenosti 1 AU.
Pozice Rigelu v souhvězdí Orionu (v červeném kroužku)
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0)
Souhvězdí	Orion (Orion)
Rektascenze	05h14m32,272s (A)[1] 05h14m32,049s (BC)
Deklinace	-08° 12′ 05,91″ (A) −08° 12′ 14,78″ (BC)
Paralaxa	4,22 ± 0,81
Vzdálenost	800 ly (240 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost	0,18
Radiální rychlost	+17,8 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi	1,31 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	0,5 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
A
Typ proměnnosti	hvězda typu Alfa Cygni
Spektrální typ	B8Iab
Hmotnost	33,8147×1030 kg (17 M☉)
Poloměr	4,52×108 km (78 R☉)
Zářivý výkon (V)	66 000 L☉
Povrchová teplota	11 000 K
Stáří	6 Ma
Ba
Spektrální typ	B9V
Hmotnost	3,84 M☉
Bb
Spektrální typ	B9V
Hmotnost	2,94 M☉
C
Hmotnost	3,84 M☉
Systém1
Primární hvězda	A
Průvodce	BC
Doba oběhu	24 000 let
Systém2
Primární hvězda	Ba
Průvodce	Bb
Doba oběhu	9,86 dne
Excentricita dráhy	0,1
Systém3
Primární hvězda	B
Průvodce	C
Doba oběhu	63 let
Označení
Henry Draper Catalogue	HD 34085
Bonner Durchmusterung	BD -08° 1063
Bright Star katalog	HR 1713
2MASS	2MASS J05143226-0812060
SAO katalog	SAO 131907
Katalog Hipparcos	HIP 24436
Tychův katalog	TYC 5331-1752-1
General Catalogue	GC 6410
Bayerovo označení	β Ori
Flamsteedovo označení	19 Ori
Synonyma	Algebar, Elgebar, CCDM J05145-0812A, FK5 194, IDS 05097-0819 A, IRAS 05121-0815, PPM 187839, TD1 4253, WDS J05145-0812A
Databáze
SIMBAD	data
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Rigel, β Orionis, latinizováno Beta Orionis (zkráceně Beta Ori nebo β Ori) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orionu, modrý veleobr nacházející se ve vzdálenosti přibližně 860 světelných let (260 kpc) od Země. Podle Bayerova označení má písmeno β, ale je převážnou dobu jasnější než Betelgeuze, která je proměnnou hvězdou. Rigel je nejjasnější a nejhmotnější složka – a eponym – hvězdné soustavy nejméně čtyř hvězd, které se pouhým okem jeví jako jediný modrobílý světelný bod. Rigel, hvězda spektrálního typu B8Ia, je podle použitého způsobu měření a předpokladů 61 500 až 363 000krát jasnější než Slunce a 18 až 24krát hmotnější. Jeho poloměr je více než sedmdesátkrát větší než Slunce a jeho povrchová teplota je 12 100 K. Odhaduje se, že úbytek hmotnosti hvězdy kvůli hvězdnému větru je deset milionkrát vyšší než u Slunce. S odhadovaným věkem od sedmi do devíti milionů let Rigel již vyčerpal své vodíkové palivo, expandoval a ochladil se a stal se veleobrem. Očekává se, že ukončí svůj život jako supernova typu II, přičemž neutronová hvězda nebo černá díra se stanou jeho pozůstatkem, v závislosti na počáteční hmotnosti hvězdy. Rigel mírně mění svoji jasnost, jeho zdánlivá hvězdná velikost se pohybuje od 0,05 do 0,18. Je klasifikován jako proměnná hvězda typu Alfa Cygni, je proměnná díky změnám amplitudy a periodicity variací jasnosti, stejně jako se mění její spektrální typ. Jeho vnitřní variabilita je způsobena pulzacemi v nestabilní atmosféře. Rigel je po většinu doby sedmou nejjasnější hvězdou na noční obloze a nejjasnější hvězdou v Orionu, i když ji občas překonává Betelgeuze, jejíž proměnnost se pohybuje ve větším rozsahu. Systém tří hvězd je od Rigelu oddělen na obloze 9,5 obloukovými vteřinami. Mají zdánlivou velikost 6,7, takže mají jen 1/400 jasnosti Rigelu. Dvě hvězdy v systému mohou být pozorovány velkými dalekohledy a jasnější z nich je spektroskopická dvojhvězda. Jsou modrobílými hvězdami hlavní posloupnosti, třikrát až čtyřikrát hmotnější než Slunce. Rigel a trojitý systém hvězd obíhají kolem společného těžiště s oběžnou dobou 24 tisíc let. Vnitřní hvězdy trojitého systému oběhnou kolem sebe každých 10 dní a vnější hvězda obíhá kolem vnitřního páru každých 63 let. Další mnohem slabší hvězda oddělená od Rigelu a ostatních hvězd vzdáleností téměř obloukové minuty může být též součástí této hvězdné soustavy.

Název hvězdy vychází z arabského slova ridžl (noha) – v postavě Oriona, syna Poseidóna, na obloze je umístěna do jeho levé nohy. Z území Česka je nejlépe (spolu s Orionem) vidět od listopadu do března.