Parlament Švédského království Sveriges riksdag | |
---|---|
Základní informace | |
Typ | jednokomorový |
Sídlo | Budova parlamentu, Stockholm |
Vedení | |
Předseda | Andreas Norlén (M) od 24. září 2018 |
1. místopředsedkyně | Åsa Lindestamová (S) od 24. září 2018 |
2. místopředsedkyně | Lotta Johnsson Fornarveová (V) od 24. září 2018 |
3. místopředsedkyně | Kerstin Lundgrenová (C) od 24. září 2018 |
Otec sněmovny | Tuve Skånberg (KD) od 1. ledna 2020 |
Složení | |
Současná struktura Riksdagu | |
Počet členů | 349 |
Subjekty | Sociální demokraté (107)
Švédští demokraté (73)
Umírněná strana (68)
Levicová strana (24)
Strana středu (24)
Křesťanští demokraté (19)
Strana zelených (18)
Liberálové (16) |
Volby | |
Předchozí volby | 2022 |
Příští volby | 2026 |
Jednací sál | |
Budova Riksdagu, Stockholm | |
Oficiální web | |
www |
Riksdag (ve švédštině: riksdagen nebo Sveriges riksdag), Švédský parlament nebo také Švédský říšský sněm je nejvyšší zákonodárný orgán Švédska. Od roku 1971 je Riksdag jednokomorový zákonodárný sbor, který má 349 poslanců (riksdagsledamöter), zvolených poměrným volebním systémem. Od roku 1994 je funkční období poslanců čtyřleté.
Ústavní funkce Riksdagu jsou stanoveny v zákoně Regeringsformen (Pravidla výkonné moci) – jednom z prvních ústavních zákonů na světě z roku 1634[1] a vnitřní fungování parlamentu je blíže specifikováno v Riksdagsordningen (Zákonu o Riksdagu).[2][3]
Sídlo Riksdagu je v budově parlamentu (švédsky: Riksdakshuset), na ostrově Helgeandsholmen v centrální části Stockholmu. Riksdag má své institucionální kořeny ve feudálním Shromáždění stavů, které se poprvé sešlo v roce 1435 v Arboge a v roce 1866, po reformách ústavního práva byl tento orgán přeměněn na dvoukomorový zákonodárný sbor s horní komorou (Första Kammaren) a dolní komorou (Andra Kammaren).
Poslední všeobecné volby se konaly v září 2022.