Roberto Baggio | |||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Roberto Baggio (2013) | |||||||||||||||||||||||||||||||
Osobní informace | |||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 18. února 1967 (57 let) | ||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Caldogno, Itálie ![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||
Výška | 174 cm | ||||||||||||||||||||||||||||||
Přezdívka | Il Divin Codino (Božský copánek)[1][2] | ||||||||||||||||||||||||||||||
Klubové informace | |||||||||||||||||||||||||||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice | útočník | ||||||||||||||||||||||||||||||
Profesionální kluby | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Reprezentace | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Úspěchy | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Další informace | |||||||||||||||||||||||||||||||
Povolání | fotbalista | ||||||||||||||||||||||||||||||
Příbuzní | Eddy Baggio (bratr) | ||||||||||||||||||||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roberto Baggio [roberto badžo] (* 18. února 1967) je bývalý italský fotbalista, který hrával na postu útočníka. Nastupoval za přední týmy italské nejvyšší ligové soutěže – Fiorentinu, Juventus, AC Milán a Inter Milán.[3] Od roku 1988 do roku 2004 reprezentoval Itálii na mezinárodní úrovni. Za reprezentaci nastoupil k 56 zápasům a zaznamenal 27 branek a v roce 2020 tak zůstává historicky čtvrtým nejlepším střelcem národního týmu společně s Del Pierem.[4]
Baggio vstřelil v první lize – Serii A – celkově 205 gólů napříč 452 zápasy.[5] Celkem v zápasech evropských pohárů vstřelil 31 gólů za 61 zápasů.[6] Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[7]
Na MS 1994 v USA neproměnil ve finále proti Brazílii v závěrečném penaltovém rozstřelu rozhodující pokutový kop a Itálie se tak musela spokojit se stříbrnými medailemi. Baggio později označil tento moment za nejhorší ve své kariéře.[8]
<ref>
; citaci označené TFT Baggio Diaries
není určen žádný text