Short Stirling

Stirling
Stirling N6101 ve Waterbeach v Cambridgeshire při nákládání pum
Určení	bombardér a tahač kluzáků
Původ	Spojené království
Výrobce	Short Brothers
Šéfkonstruktér	Claude Lipscomb / Sir Arthur Gouge
První let	14. května 1939
Zařazeno	1940
Vyřazeno	1946 (UK); 1951 (Egypt)
Charakter	Vyřazen
Uživatel	Royal Air Force Egyptské vojenské letectvo
Výroba	1939–1945
Vyrobeno kusů	2 371[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Short S-29 Stirling byl britský čtyřmotorový bombardovací letoun užívaný v druhé světové válce. Vyznačoval se tím, že byl prvním čtyřmotorovým bombardérem, který byl uveden do služby u Royal Air Force (RAF).

Stirling byl navržen koncem třicátých let společností Short Brothers, aby splňoval požadavky B.12/36 stanovené ministerstvem letectví. RAF se předtím primárně zajímalo o vývoj stále modernějších dvoumotorových bombardérů, ale bylo přesvědčeno, že je v důsledku slibného zahraničního vývoje v oblasti čtyřmotorových letounů dobré prozkoumat možnost potenciálního čtyřmotorového bombardéru. Dle specifikace navrhla společnost Supermarine Type 317, který byl považován za favorita, zatímco letoun společnosti Short pod názvem S.29 byl vybrán jako alternativa. Od typu 317 však bylo upuštěno a tak se dostal do výroby letoun S.29 a obdržel jméno Stirling.

Na začátku roku 1941 vstoupil Stirling do služby. Jednalo se o impozantní stroj, ovšem s nedostatečným dostupem a špatnou manévrovatelností. Stirling měl jako bombardér relativně krátkou kariéru a od konce roku 1943 byl zařazen do druhé linie. Bylo to kvůli rostoucí dostupnosti pokročilejších strojů Handley Page Halifax a Avro Lancaster, které převzaly úlohu strategického bombardování Německa. Rozhodnutí ministerstva letectví o určitých výkonnostních požadavcích, jako bylo omezení rozpětí křídla letadla na 100 stop, hrály roli při omezení výkonu letounu Stirling; tyto omezující požadavky už na bombardéry Halifax a Lancaster kladeny nebyly.

Během pozdnější služby byl Stirling používán k zaminování německých přístavů. Kromě bombardovací verze se vyráběly typy, které byly používány k výsadkovým operacím, přepravě či k vlečení kluzáků. Nasazení se dočkaly během spojenecké invaze do Evropy v letech 1944–1945. Po druhé světové válce byl typ u RAF rychle stažen ze služby a roli v transportního letounu byl nahrazen letouny Avro York - derivátem Lancasteru, který jej předtím vytlačil z bombardovací role. Hrstka bývalých vojenských Stirlingů byla přestavěna pro civilní trh.