Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.

Responsive image


Sigibert II.

Sigibert II.
Narození602
Úmrtí10. října 613 (ve věku 10–11 let)
Povolánípanovník
RodičeTheuderich II.[1]
RodMerovejci
PříbuzníChildebert[2], Corbus[3] a Mérovée[3] (sourozenci)
Funkcefranský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sigibert II. také Sigebert II. (601613) byl nemanželský syn Theudericha II. po jehož smrti v roce 613 zdědil království Burgundska a Austrasie. Byl ještě nezletilý a tak regentství nad královstvím se ujala jeho prababička královna Brunhilda. Sigibert ovládáný svou prababičkou Brunhildou, vládl jen několik týdnů předtím, než znepřátelená austrasianská šlechta, vedená Arnulfem z Met a Pipinem I., Brunhildu i mladého Sigibeta svrhla.[4]

Po smrti Theudericha II. nechal Warnachar II., majordomus austrasiáského paláce, Sigeberta přivést před shromáždění, na němž ho šlechtici prohlásili za krále. Jeho krátká vláda byla poznamenaná Brunhildinými dlouhodobými spory s domácí šlechtou i s králem Chlotharem II. synem Fredegundy. Rado, majordomus burgundského paláce i Warnachar, majordomus austrasijského paláce pod tlakem vlivné šlechty svého krále Sigiberta i Brunhildu zradili a spojili se s Chlotharem II. Následně Chlothara prohlásili právoplatným regentem a ochráncem mladého Sigeberta a austrasijské armádě nařídili, aby se nebránila Chlotharovým vojskům.[5] Brunhilda a Sigibert se s Chlotharovými vojsky setkali v Aisne. Za této situace Sigiberta i Brunhildu opustil i patricijský Aletheus, vévoda Rocco i vévoda Sigvald. Brunhildě a Sigebertovi se z obležení podařilo uprchnout, ale Chlotharovi muži je u Neuchâtelského jezera dostihli a zajali.[6] Brunhilda, nezletilý král Sigibert a i Sigibertův mladší bratr Corbo, byli patrně na rozkaz Chlothara popraveni.[4][7] Po jejich smrti Chlothar ovládl Austrasii i Burgundsko, které sjednotil s Neustrií, čímž ovládl celou Franskou říši.[8]

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. a b KAISER, Darrel Philip. Origin & Ancestors Families Karle & Kaiser of the German-Russian Volga Colonies. [s.l.]: Lulu.com 551 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4116-9894-9. S. 59. (anglicky) 
  5. Encyclopedia Americana [online]. Americana Corporation, 1966 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MEAGHER, James Luke. The Great Cathedrals and Most Celebrated Churches of the World: Giving Their Founders, Patrons, Builders, and Architects, with a Complete History of Each Up to Our Times; Also, a Description of Their Different Styles of Architecture, and the Sculptures, Paintings, Ornaments, and Ceremonies of These Wonderful Temples of Christendom. [s.l.]: Russell Brothers Dostupné online. (anglicky) 
  7. Sigebert II. [online]. [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. OMAN, Charles. The Dark Ages, 476-918 [online]. Rivingtons, 1908 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Previous Page Next Page