Jako stereoizomerie se označuje jev, kdy mají dvě izomerní molekuly stejný sumární vzorec a stejné pořadí funkčních skupin, ovšem liší se v prostorovém umístění těchto skupin;[1] tím se liší od strukturních izomerů, které mají stejný sumární vzorec, ale různé funkční skupiny. Podle definice tedy může jeden strukturní izomer mít více stereoizomerů.