Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.

Responsive image


Stratigrafie Marsu

Topografická mapa povrchu Marsu

Stratigrafie Marsu je vědní disciplína v planetologii, která se snaží rozčlenit základní stratigrafické jednotky na Marsu. V současnosti se skládá ze tří základních jednotek (tedy Noachian, Hesperian a Amazonian), které byly vyčleněny na základě fotografií sondy Viking ze 70. let 20. století, konkrétně z roku 1978, kdy byly definovány dvojicí autorů.[1] Nyní, vzhledem k získávání stále nových dat ze sond z posledního desetiletí, které kolem Marsu obíhají či po něm jezdí, procházejí podstatnou revizí.[zdroj?] Vzhledem k tomu, že zatím není možné získat geologické vzorky přímo z hornin na povrchu, je celá stratigrafie založena na pozorování svrchní vrstvy kůry, respektive na projevech impaktů cizích těles na povrch.

Množství kráterů, jejich překryv či stupeň eroze je směrodatným vodítkem, podle kterého se dá určit přibližné stáří pozorované části. Tato nepřímá metoda je tedy pouze orientační a tak se v budoucnosti může snadno stát, že velká část stratigrafie bude pozměněna, či upravena a že data o horninách budou zpřesněny. Současné členění je tedy jen orientační, slouží pro hrubý popis událostí.

Pro určování relativního stáří hornin se využívá model „stáří kráterů“, který je znám z Měsíce. Oproti Marsu jsou totiž krátery na Měsíci velmi dobře zmapované a spočtené, jelikož je lidmi zkoumán z blízka po velmi dlouhou dobu, což dává možnost spočíst si četnost velkých zásahů a získat tak časovou osu. K tomu byl Měsíc také navštíven lidmi během projektu Apollo (1117), kteří přivezli vzorky měsíční horniny z místa přistání. Vzorky byly následně datovány pomocí rozpadových řad, což určilo jejich absolutní stáří mezi 3,6 až 3,75 miliardami let.[2] Jelikož moduly přistávaly v místě s nízkým výskytem kráterů, došlo se k závěru, že od 3,8 miliard let byl povrch Měsíce těžce bombardován.[2] Následným jednoduchým porovnáním stupně eroze kráterů, výskytem a jejich překrytu se dá zhruba datovat stáří oblastí na Marsu, které jsou krátery pokryty. Na tomto základě je v současnosti určováno stáří povrchu.

Marsovská historie (V miliónech let)
  1. SOUNESS, Colin; HUBBARD, Bryn. Mid-latitude glaciation on Mars. [s.l.]: Physical Geography, 2012. 238–261 s. Dostupné online. 
  2. a b ISBN 0-521-87201-4 strana 15

Previous Page Next Page