Substituent

V organické chemii a biochemii se jako substituent označuje atom nebo skupina atomů, které nahrazují atom vodíku na původním (rodičovském) řetězci uhlovodíku. Pojmy substituent, boční či postranní řetězec, skupina nebo větev se používají téměř zaměnitelně pro popis větví odbočujících od rodičovské struktury,^[1] v kontextu chemie polymerů se však tyto pojmy určitým způsobem rozlišují.^[2] U polymerů rozšiřují boční řetězce páteřní strukturu. U bílkovin jsou boční řetězce navázány na alfa-uhlíkové atomy aminokyselinové páteře.

Pro označování skupin, které se vážou jednoduchou vazbou a nahrazují jediný vodík, se používá přípona -yl; pro skupiny nahrazující dvojnou nebo trojnou vazbu se používá přípona -yliden, resp. -ylidyn. Navíc se používají i poziční čísla, která indikují, na který uhlíkový atom je substituční atom navázán. Tato informace je potřebná k rozlišování mezi strukturálními izomery. Polární efekt vyvolaný substituentem je kombinací indukčního a mezomerního efektu. Další prostorový efekt vychází z objemu zabíraného substituentem.

Často se používají k popisu molekul a k predikci jejich produktů označení nejsubstituovanější a nejméně substituovaný. Například:

• Markovnikovovo pravidlo říká, že při adici vodíku na alken se tento vodíkový atom připojuje k méně substituovanému atomu uhlíku.
• Zajcevovo pravidlo říká, že hlavním produktem reakce je alken s více substituovanou (stabilnější) dvojnou vazbou.