Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Theudebert II.
| Theudebert II. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 585 |
| Úmrtí | 612 (ve věku 26–27 let) Chalon-sur-Saône |
| Potomci | Merovech, Emma z Austrasie a Theuderichova dcera neznámého jména |
| Otec | Childebert II. |
| Matka | Faileuba |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Theudebert II. (francouzsky Thibert ou Théodebert) (585?–612)[1] byl franský král Austrasie od roku 595 až do své smrti v roce 612. Kromě království Austrasie získal vládu i v Poitiers, Tours, Le Puy-en-Velay, Bordeaux, Châteaudun, Champagne a Auvergne. Jeho otec byl franský král Childebert II., matkou královna Faileuba.[2]
Po smrti svého otce Childeberta byl ještě nedospělý a tak za něho a jeho bratra Theudericha II. vládla jeho babička Brunhilda jako regentka. Když bratři dospěly, Theudebert zdědil Austrasii, zatímco Theuderich se stal králem Burgundského království. Oba bratři v bojích o moc stáli v bitvách často proti sobě. V roce 599 Theuderich porazil Theudeberta u Sens, poté se oba bratři spojili proti svému bratranci Chlotharovi II. a v letech 600–604 ho porazili u Dormelles poblíž Montereau-Fault-Yonne, přičemž získali velkou část území Chlotharovy Neustrie.[3] Získané území ale vzápětí oba bratry znesvářilo natolik, že se znovu postavili v bojích proti sobě. Kromě bitev mezi oběma bratry musel Theuderich v roce 605 čelit napadení svého království Chlotharem II. V roce 612 byl Theudebert poražen Theuderichem u Toulu a u Zülpichu.[4][5][6]
Theudebert II. byl dvakrát ženatý. V roce 600 se jeho první manželkou stala Bilichildis, kterou v roce 610 osobně zavraždil. Druhou manželkou se ještě v roce Bilichildiny vraždy stala Teudechilda. Se svými manželkami měl čtyři děti. Dcera Emma z Austrasie je někdy považována za manželku kentského krále Eadbalda.
Theudebert byl na příkaz své babičky Brunhildy internovaný do kláštera a v roce 612 zavražděný společně se svým malým synem Merovechem.[7]
- ↑ NICHOLSON, Oliver. The Oxford Dictionary of Late Antiquity. Oxford, United Kingdom: Oxford University Press, 2018. 1744 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-174445-7. S. 1498. (anglicky)
- ↑ HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders. [s.l.]: University Press, H. Milford Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Encyclopedia Americana: The International Reference Work. [s.l.]: Americana Corporation of Canada Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NICHOLSON, Oliver. The Oxford Dictionary of Late Antiquity. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-256246-3. (anglicky)
- ↑ SARTI, Laury. Perceiving War and the Military in Early Christian Gaul (ca. 400–700 A.D.). [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-04-25805-1. (anglicky)
- ↑ RUSSELL, Jeffrey Burton. Medieval Civilization. [s.l.]: Wipf and Stock Publishers Dostupné online. ISBN 978-1-59752-103-1. (anglicky)
- ↑ OMAN, Charles. The Dark Ages, 476-918. [s.l.]: Rivingtons 532 s. Dostupné online. (anglicky)
Previous Page Next Page
