Urho Kaleva Kekkonen | |
---|---|
Kekkonen v roce 1977 | |
8. prezident Finska | |
Ve funkci: 1. března 1956 – 28. ledna 1982 | |
Předseda vlády | Karl-August Fagerholm Vieno Johannes Sukselainen Rainer von Fieandt Reino Kuuskoski Martti Miettunen Ahti Karjalainen Johannes Virolainen Rafael Paasio Mauno Koivisto Teuvo Aura Kalevi Sorsa Keijo Liinamaa |
Předchůdce | Juho Kusti Paasikivi |
Nástupce | Mauno Koivisto |
31. a 34. předseda vlády Finska | |
Ve funkci: 20. října 1954 – 3. března 1956 | |
Předchůdce | Ralf Törngren |
Nástupce | Karl-August Fagerholm |
Ve funkci: 17. března 1950 – 17. listopadu 1953 | |
Předchůdce | Karl-August Fagerholm |
Nástupce | Sakari Tuomioja |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana středu |
Rodné jméno | Urho Kaleva Kekkonen |
Narození | 3. září 1900 Pielavesi, Finsko |
Úmrtí | 31. srpna 1986 (ve věku 85 let) Helsinky, Finsko |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Rodiče | Emilia Kekkonenová |
Děti | Taneli Kekkonen Matti Kekkonen |
Příbuzní | Jussi Kekkonen (bratr) Timo Kekkonen a Tea Kekkonenová (vnoučata) |
Sídlo | Pielavesi (1900–1906), Kuopio (od 1906), Lapinlahti, Iisalmi (do 1911), Kajaani (1911–1921), Helsinky (1921–1986) a Tamminiemi (1956–1986) |
Alma mater | Helsinská univerzita |
Profese | právník |
Náboženství | luteránství |
Ocenění | komandér Řádu za sportovní zásluhy (1933) Medaile za tělesnou výchovu (1933) německý olympijský odznak (1937) komandér s hvězdou Maďarského záslužného kříže (1943) komandér 1. třídy Řádu finského lva (1947) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Urho Kekkonen |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Urho Kaleva Kekkonen (3. září 1900 Pielavesi – 31. srpna 1986 Helsinky) byl finský politik, prezident, premiér, ministr vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí. Kekkonen pokračoval v Paasikiviho politice známé jako Paasikiviho–Kekkonenova linie. Je nejdéle sloužícím prezidentem v historii Finska. V anketě Velcí Finové z roku 2006 mu hlasy diváků finské televize přisoudily 3. místo za maršálem Mannerheimem a Ristem Rytim.[1]