Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Uruguay
| Uruguayská východní republika República Oriental del Uruguay | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Himno Nacional de Uruguay | |||
| Motto Libertad o Muerte (Svoboda nebo smrt) | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Montevideo | ||
| Rozloha | 176 215 km² (90. na světě) z toho 0,68 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Cerro Catedral (514 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | −3 | ||
| Poloha | 33° j. š., 56° z. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 3 444 263 (132. na světě, 2023) | ||
| Hustota zalidnění | 19,5 ob. / km² (156. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0,830 (vysoký) (52. na světě, 2022) | ||
| Jazyk | španělština (úřední), uruguayská znaková řeč | ||
| Náboženství | římští katolíci 66 %, Protestanti 2 %, Židé 1 %, nevěřící nebo jiní 31 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | prezidentská republika | ||
| Vznik | 25. srpna 1825 (nezávislost na Brazílii) | ||
| Prezident | Luis Alberto Lacalle Pou | ||
| Viceprezidentka | Beatriz Argimón | ||
| Měna | uruguayské peso (UYU) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 24 340[1] USD (66. na světě, 2021) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 858 URY UY | ||
| MPZ | ROU | ||
| Telefonní předvolba | +598 | ||
| Národní TLD | .uy | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
.svg)
Uruguay (
španělská výslovnost), plným názvem Uruguayská východní republika[2] (španělsky República Oriental del Uruguay), je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou na severovýchodě Brazílie a na západě Argentina oddělená řekou Uruguay, podle níž se země jmenuje.
Se svou rozlohou 176 215 čtverečních kilometrů je po Surinamu druhou nejmenší samostatnou jihoamerickou zemí. Žije zde 3,44 milionu lidí, z toho 1,8 milionu v metropolitní oblasti hlavního a největšího města Montevideo.
Oficiálním jazykem je španělština, ačkoli prvními kolonizátory oblasti byli Portugalci. K evropské kolonizaci došlo, ve srovnání s okolními zeměmi, poměrně pozdě. Na Evropanech získali Uruguayci nezávislost mezi lety 1811 až 1828. Na počátku 20. století zvítězila demokracie, již přerušil vojenský převrat v roce 1973. Armáda se moci vzdala roku 1985 a demokratický režim byl obnoven.
Uruguay se v různých žebříčcích a indexech pravidelně ukazuje jako země, jež má v celé Latinské Americe nejkvalitnější demokracii, nejvyšší míru bezpečnosti, nejnižší úroveň korupce, nejvyšší elektronizaci státní správy, největší svobodu tisku a nejmohutnější střední třídu. Mezi zeměmi Jižní Ameriky má Uruguay druhý nejvyšší hrubý domácí produkt (v paritě kupní síly) na hlavu, třetí nejvyšší index lidského rozvoje a druhou nejnižší příjmovou nerovnost.[3] Někdy bývá Uruguay označována za „nejevropštější“ z jihoamerických zemí, i proto, že 87,7 % Uruguayců uvádí, že má evropský původ (údaj zjištěný při sčítání lidu roku 2011).[4] Jedinečnou v kontextu jižní Ameriky je absence partyzánských hnutí, paramilitárních jednotek a terorismu. Uruguay je též první zemí světa, která legalizovala marihuanu, a zemí s nejzelenější energetikou v Jižní Americe. V roce 2012 se Uruguay stala teprve druhou zemí v Jižní Americe, která legalizovala potraty.[5]
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.
- ↑ http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/uruguay_velvyslanectvi_uruguayske.html
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označené:0není určen žádný text - ↑ Atlas Sociodemográfico y de la Desigualdad del Uruguay. web.archive.org [online]. 2014-02-09 [cit. 2018-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Uruguay jako teprve druhá země Jižní Ameriky legalizovala potraty. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
Previous Page Next Page
