Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Varnsdorf
| Varnsdorf | |
|---|---|
 náměstí E. Beneše s kostelem sv. Petra a Pavla a budovou děkanství | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Varnsdorf |
| Obec s rozšířenou působností | Varnsdorf (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°54′42″ s. š., 14°37′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 14 716 (2024)[1] |
| Rozloha | 26,23 km²[2] |
| Nadmořská výška | 332 m n. m. |
| PSČ | 407 47 |
| Počet domů | 2 801 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 26 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. E. Beneše 470 407 47 Varnsdorf [email protected] |
| Starosta | Jan Šimek (STAN) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Varnsdorf | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562882 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Varnsdorf (německy Warnsdorf, hornolužickosrbsky Warnoćicy) je město v nejsevernější části Česka, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Protéká jím řeka Mandava a je ze tří stran obklopen územím Německa. Leží 32 kilometrů východně od Děčína a 34 kilometrů severozápadně od Liberce.
Obec s rozšířenou působností Varnsdorf je počtem obyvatel druhým největším městem okresu Děčín, žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel, výměra katastru města je 26,21 km2.[4] Skládá se z částí Varnsdorf, Studánka a Světliny 1. díl. Ve Varnsdorfu jsou hraniční přechody do Německa: silniční Varnsdorf-Seifhennersdorf a Varnsdorf-Großschönau, dále přes město vede peážní železniční trať Mittelherwigsdorf–Varnsdorf–Eibau, ze které odbočuje trať Rybniště–Varnsdorf.
Dějiny města začínají ve 2. polovině 14. století založením zemědělských dvorů. V roce 1830 se zde konalo první úplné liturgické provedení Beethovenovy slavnostní mše Missa solemnis. Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicí Rakouska-Uherska.[5] Ve stejném roce přijel do Varnsdorfu první vlak z Děčína a díky železnici nastal rozvoj průmyslu, především strojírenského a textilního. Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku „Malý Manchester v českém Nizozemí“[p 1] nebo také „Severočeský Manchester“.[7] V roce 1872 zde vzniklo společenství starokatolické církve.[8] Po druhé světové válce došlo k vysídlení drtivé většiny původního obyvatelstva. V roce 1947 zde proběhla stávka, která měla podstatný vliv na únorové události roku 1948. Po druhé světové válce se Varnsdorfu říkalo „město mládí, zahrad a komínů“.[9]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vybrané statistické údaje za obec Varnsdorf [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-04-07]. [dále jen Český statistický úřad]. Dostupné online.
- ↑ Město Varnsdorf: Vítáme Vás... [online]. varnsdorf.cz [cit. 2009-01-18]. Dostupné online.
- ↑ SMETANA, Jan. Rumburk. Město v českém Nizozemí. Rumburk: [s.n.], 1999. 214 s. Kapitola Přírodní poměry, s. 11.
- ↑ Textile Geschichte entlang der Grenze Textilní historie podél hranic. Seifhennersdorf, Varnsdorf: [s.n.], 2012. 36 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. Kapitola Warnsdorf / Varnsdorf, s. 8. a 23. (německy a česky) Archivováno 8. 3. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Nejprve došlo k založení „Politického církevního spolku“ a 16. března 1872 byl zvolen třicetičlenný církevní výbor, který si objednal svého vlastního faráře. Z Vídně nebyla ale potvrzena. Teprve až v roce 1877 byla státem uznána. In: Eine Kirche für Salzburgs Altkatholiken: Kontroversen rund um die Errichtung von Alfred Rinnerthaler, str. 12 [1] In: Zur Geschichte des alt-katholischen Bistums Warnsdorf im Sudetenland: Citace - Am 8. Juli 1871 widersprach der Priester Anton Nittel öffentlich der Lehre von der päpstlichen Unfehlbarkeit und bildete mit 3000 Angehörigen dieser Stadt eine alt-katholische Gemeinde, welche ihn zu ihrem Priester wählte, sich am 16. März 1872 eine Verfassung gab und im Jahre 1877 staatlich anerkannt wurde. Vorstand des Kirchenrates war der hochverdiente Fabrikant Franz Richter.[2]
- ↑ Tip na výlet: Varnsdorf - malý Manchester [online]. Český rozhlas Sever, 2014-04-23 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p"/>
Previous Page Next Page
