Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Verethragna
Verethragna (Vərəθraγna), středopersky Vahrám či Bahrám, je perský bůh války náležející mezi jazaty. Představuje pozitivní protějšek védského Indry, zatímco negativním je daéva – démon Indara. Později byl ztotožněn s planetou Mars.[1][2]
Jméno Verethragna, stejně jako arménské Vahagn Višapakagh, odpovídá sanskrtskému Vrtrahán „zabiják Vrtry“, kterým je titulován především Indra, který přemohl hada Vrtru. Vzhledem k tomu že jméno Vrtra vychází z vṛtám „překážka, odpor“ může toto jméno také znamenat jednoduše „zabiják nepřátel“ či „vítěz“.[3]
Verethragnovi je v Avestě věnován Varhránjašt obsahují šedesátčtyři jaštů – hymnů, jeden z nich obsahuje následující popis tohoto božstva:
| „ | K němu se přihnal Verethragna, stvořený Ahurou nejprve v podobě chrabého sličného Větru (Váta) stvořeného Mazdou, přinesl dobrý nimbus (chvarena), Mazdou stvořený, Mazdou stvořený nimbus, léčivou sílu a zdatnost. A jemu pravil ten přesilný: ‚Nejsilnější jsem já silou, nejvítěznější jsem vítězstvím, nejnádhernější jsem nimbem, nejpříznivější jsem přízní, nejužitečnějším jsem užitkem, nejléčivější jsem léčivou silou. Chci tedy přemoci nepřátelství všech nepřátel, nepřátelství daévů, lidí, čarodějů a čarodějek, kavijských a karapských tyranů‘[pozn. 1][4][5] | “ |
Kromě podoby Větru na sebe Verethragana v dalších hymnech přijímá podobu býka, koně, velblouda, kance, mladíka, havrana či vrány (várengan), berana, kozla a válečníka. Pero z jeho ptačí podoby mělo zajistit nositeli ochranu a zahánět nepřátele, čímž se podobá pozdějšímu mytickému ptáku Símurgovi.[6]
- ↑ Kolektiv; FILIPSKÝ, Jan. Prameny života: obraz člověka a světa ve starých kulturách : Přední východ, Írán, Indie, Tibet, Dálný východ, Severní Amerika. Praha: Vyšehrad, 1982. S. 67–68. [Dále jen Prameny života].
- ↑ PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 125. [Dále jen Puhvel (1997)].
- ↑ Puhvel (1997), s. 67-68.
- ↑ Prameny života, s. 183.
- ↑ Avesta.org - XIV. Warharan Yasht [online]. [cit. 2018-05-16]. Dostupné online.
- ↑ CURTISOVÁ, Vesta Sarkosh. Perské mýty. Praha: Levné knihy, 2006. ISBN 80-7309-415-0. S. 13.
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>
Previous Page Next Page
