Via Francigena

Via Francigena
Základní informace
Délka	1 600 km
Lokalizace
Start	Canterbury
Cíl	Řím
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Via Francigena byla středověká poutní cesta vedoucí z Canterbury do Říma. Systém stezek měřil okolo 1700 kilometrů a pěšky se dal projít za zhruba osmdesát dní.^[1] Návštěva římských hrobů svatého Petra a svatého Pavla patřila k hlavním křesťanským poutím peregrinationes maiores spolu s cestou do Jeruzaléma a Santiaga de Compostela.

Jde o nejstarší poutní cestu v Evropě, zmiňuje se o ní již v roce 725 biskup Vilibald z Eichstättu.^[2] Název Via Francigena podle Franské říše je poprvé doložen roku 876 v listině Actum Clusio z opatství na Monte Amiata. Byla také nazývána Via Romea, Iter Francorum nebo Chemin des Anglois.

V roce 990 po cestě prošel arcibiskup canterburský Sigerich Vážný a sepsal její podrobný itinerář.^[3] Sigerichova cesta vedla z Anglie přes moře do Calais, pak přes Wisques, Arras, Péronne, Laon, Remeš, Châlons-en-Champagne, Langres, Besançon, Lausanne a Saint-Maurice (Švýcarsko). V Alpách procházela přes Velký Svatobernardský průsmyk a pokračovala přes Aostu, Vercelli, Pavii, Fidenzu, Pontremoli, Luccu, Sienu, Radicofani, Viterbo a Sutri do Říma. Podobně cestu popisují také Matthew Paris, Albert von Stade a Odo Rigaldus nebo islandský rukopis Leiðarvísir og borgarskipan.

Poutníci mohli z Říma pokračovat po Via Appia a Via Traiana do přístavu Brindisi, odkud se plavili do Svaté země. Tento úsek byl znám jako Via Francigena nel Sud.

Via Francigena byla velmi frekventována při Svatém roce 1300.^[4] Využívali ji také obchodníci jako spojnici mezi Itálií a tržními městy v Champagne nebo manufakturami ve Flandrech. Na počátku novověku její význam upadl a znovuobjevila ji až moderní turistika.

Cesta je stále používána, i když méně než Svatojakubská cesta, ročně jí projde okolo 50 000 osob.^[5] V roce 1994 jí Rada Evropy udělila certifikát Evropská kulturní cesta. Putovali po ní mnozí účastníci Světových dnů mládeže, které se konaly v Římě v srpnu roku 2000.