Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Vila Tugendhat
| Vila Tugendhat | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekti | Ludwig Mies van der Rohe a Lilly Reich |
| Výstavba | 1929–1930 |
| Cena | 5 000 000 Kčs |
| Další majitelé | Československo (1950–1992) Česko (1993–1994) |
| Současný majitel | Brno (od 1994) |
| Pojmenováno po | Fritz Tugendhat |
| Poloha | |
| Adresa | Černopolní 237/45, 613 00 Brno, Brno-sever, Černá Pole,  Česko |
| Souřadnice | 49°12′26″ s. š., 16°36′57″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16079/7-98 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Vila Tugendhat | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 Vila Tugendhat v roce 2023 | |
| Smluvní stát | Česko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 1052 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
| Rejstřík památek | 16079/7-98 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Vila Tugendhat v Brně je ojedinělým projevem funkcionalistického a internacionalistického uvažování německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který v roce 1928 vypracoval návrh stavby na zakázku manželů Grety (1903–1970) a Fritze (1895–1958) Tugendhatových. Grete, rozená Löw-Beerová a prvně provdaná Weissová, byla jedinou dcerou významného moravského textilního průmyslníka Alfreda Löw-Beera (1872–1939). Parcela i financování celé výstavby vily byly svatebními dary mladým novomanželům, kteří se vzali roku 1927. Fritz Tugendhat byl také dědicem textilních továren, které provozoval jeho otec Emil (1867–1928).[1] Od roku 1958 byla vila využívána jako zdravotnické zařízení, roku 1963 byla prohlášena Národní kulturní památkou. Po mnohaleté snaze odborníků v oblasti dějin architektury i architektů byla vila Tugendhat roku 2001 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.[2] Je uvedena také v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.[3]
- ↑ ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar; ČERNÁ, Iveta. Mies v Brně: vila Tugendhat. 1.. vyd. Brno: Muzeum města Brna, 2012. 287 s. ISBN 978-80-86549-22-4. S. 52–53.
- ↑ Vila Tugendhat : Mies v Brně. 2. rozšířené vydání. vyd. Brno: [s.n.] 319 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86549-72-9, ISBN 80-86549-72-0. OCLC 989906811
- ↑ Vila Tugendhat. Iconic Houses. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online.
Previous Page Next Page
