William Ockham | |
---|---|
Rodné jméno | Guilelmus Occhamus a William of Ockham |
Narození | Ockham |
Úmrtí | 9. dubna 1349 Mnichov |
Povolání | filozof, teolog, logik, fyzik a spisovatel |
Alma mater | Mertonova kolej Oxfordská univerzita |
Témata | epistemologie, metafyzika a teologie |
Významná díla | Sum of Logic |
Vlivy | Aristotelés Tomáš Akvinský Anselm z Canterbury |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William Ockham (také Occam, česky někdy Vilém Ockham, snad 1287 – 9. dubna 1347 Mnichov) byl anglický františkánský mnich a teolog, významný logik, nominalistický filosof a středověký politický myslitel. Zabýval se hlavně logikou, vztahem filosofie a teologie a konečně poměrem mezi císařskou a papežskou mocí. Kritizoval bohatství a moc církve a přiklonil se ke stanovisku císaře, že papež mu má být podřízen.
Trvalý význam mají jeho práce z logiky, i když princip úspornosti výkladu, tzv. Ockhamova břitva, se mu zřejmě připisuje neprávem.[1] Ockhamův názor, že Boha lze poznat pouze z jeho Zjevení a nikoli rozumovými prostředky, připravil oddělení filosofie od teologie i názory pozdější reformace. Jeho stanovisko, aby se církev zbavila majetku a byla podřízena světské moci, přímo inspirovalo Johna Wycliffa a jeho prostřednictvím i české husitské hnutí.