Ve starší češtině se někdy „y“ psávalo v platnosti dnešního „i“ (tzv. bratrský pravopis; doklad z Šestidílky, Mt 23, 15 (Kral, ČEP), 1601, transkripce v detailu obrázku)
Y je 25. písmeno latinské abecedy. Jeho název v češtině je ypsilon nebo tvrdé y. Ve slovech českého původu vyznačuje tvrdou výslovnost předcházejících souhlásek d, t nebo n. V litevštině však neznamená tvrdé y, ale dlouhéi. Například v balkánskýchslovanských jazycích ale žádné tvrdé Y neexistuje. V češtině se zvukově neliší od I[1], užívá se tradičně a pravidla psaní Y a I jsou významnou částí pravidel českého pravopisu.
↑ Proč má čeština i/y. Plzeň [online]. 2010-03-24 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
.jpg)
