Zikkurat (Zikkurrat) (z babylónského ziqqurrat, od kmene zaqāru „postavit na zvýšeném místě“ nebo z akkadského zakáru tyčit se, vyčnívat) jsou stupňovité věže, pnoucí se do výše (3 až 7 stupňů), vysoké několik desítek metrů, několik teras nad sebou na vrcholu schodiště vedoucí ke svatyni, kam sestupoval bůh. Tyto stavby byly rozšířeny v Mezopotámii a Elamu v době od třetího tisíciletí př. n. l. do šestého století př. n. l. Například zikkurat z Uru (2100 př. n. l.) či proslulá Babylonská věž – 90 m vysoká, postavená na čtvercové základně 90 × 90 metrů.