Anarchie (z řec. an-arché, příd. jméno anarchický) je stav bezvládí. Naproti tomu anarchismus je politická ideologie, jejímž cílem je nastolit anarchii. „Anarchismus lze definovat jako odmítání hierarchií (stálých struktur nadřízenosti a podřízenosti), jako je kapitalismus, rasismus nebo sexismus, a společenské chápání svobody, v němž je přístup k hmotným prostředkům a svoboda druhých nezbytným předpokladem osobní svobody.“[1]
Anarchie jako stav společnosti často vzniká pádem autority. Historická zkušenost, například Velké francouzské revoluce nebo Říjnové revoluce ukazuje, že nastalá anarchie může vyvolat teror. Proto se lidské společnosti anarchii většinou vyhýbají a brání. Anarchie však netrvá příliš dlouhou dobu a po čase bývá znovu vystřídána obecnou slučující autoritou (viz uvedené příklady). Anarchismus vychází ze skutečnosti, že vlády a držitelé moci často společnost utiskují a omezují lidské svobody. Proto chtějí donucení nahradit samosprávou na čistě dobrovolném základě. Od demokracie se ovšem liší tím, že netrvají na dodržování zákonů, jež naopak pokládají za nástroj útisku.