Anup v hieroglyfickém zápisu (včetně deternimativu) | |||||
---|---|---|---|---|---|
Anubis je bůh temnoty a zesnulých |
Anup (někdy též Anúpev, přesněji pravděpodobně Inpu, jako správné verze vyslovování, se odhadují: Anupu, Ienpw, atd.; řecky Ανουβις – Anúbis; Etymologie jeho jména je neznámá a byla nejasná už Egypťanům. Egyptolog Kurt Heinrich Sethe mu přisuzoval pravděpodobně chybný význam „pes“; V dnešní době se usuzuje význam: Ten, který jest nad horami, což podtrhuje jeho význam jako strážce zesnulých a jejich hrobek; rovněž se vědci shodují na titulu: Ten, který jest na místě balzamování). Jedná se o staroegyptského boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace. Jeho význam byl však, jako u mnoha egyptských božstev různorodý; každopádně patřil neodbytně k staroegyptským představám o posmrtném životě. Zobrazován byl buď zoomorfně, tedy kdy byl zobrazen výlučně v podobě vlka (obvykle se uvádí šakala, ale severoafrický šakal byl roku 2015 potvrzen jako samostatný druh jménem vlk africký, jenž byl s největší pravděpodobností předobrazem Anupa), nebo byl vyobrazen v tzv. theriantropickém zobrazení, kdy vlastnil podobu muže s vlčí (šakalí) hlavou.[1] Patří k nejstarším egyptským bohům; nejstarší datované zmínky o něm jsou doloženy například v Textech pyramid staré říše. Současně jeho uctívání trvalo až do konce starověku. Často byl spojován s významově, nebo ikonograficky blízkými bohy, např. se Sokarem. Některé bohy pak víceméně vstřebal, např. Vepuauet, Chentiimentiu, přičemž jejich jména se stala Anupovými epitety.
Nejdříve v období Střední říše, kdy v pohřebním rituálu nabyl na významu kult Usira a zastínil tak ostatní podsvětní bohy, byl Anup zapojen do okruhu usirovských mýtů, nejpozději v Nové říši začal být spojován nejen s mumifikací, ale i s obřadem otevírání úst, který byl jednou ze záruk posmrtného života. Pro souvislost s Usirem se Anupův kult v době helénismu nakonec objevuje spolu s kulty Serapida a Isidy (egyptské Esety) i v antickém světě; přežíval ještě v dobách křesťanství.
Hlavním střediskem Anupova kultu byl hornoegyptský kraj označovaný jako (Kraj) Anupův a jeho hlavní město Sako, řecky Κυνουπόλις – Kynopolis (v překladu Psí město) ležící pravděpodobně v oblasti dnešního el-Késu ve středním Egyptě. Pro jeho velký význam v kultu posmrtného života byl ovšem uctíván i na řadě jiných míst, a to nejen na královských nekropolích.