Charles Fourier

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: pravopis, slovakismy

Charles Fourier
Rodné jméno	François Marie Charles Fourier
Narození	7. dubna 1772 Besançon
Úmrtí	10. října 1837 (ve věku 65 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Povolání	ekonom, sociolog, filozof a spisovatel
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Marie Charles Fourier (7. dubna 1772 Besançon – 10. října 1837 Paříž) byl francouzský filosof, jeden z hlavních představitelů socialismu, kritik raného kapitalismu. Doporučoval zakládat jakási družstva - falangy (základní jednotka utopické společnosti, obec skládající se z 1620 lidí), v nichž se společně pracovalo a výsledky práce se dělily v kolektivu.

Fourier byl obchodní cestující a účetní na jedné straně, na druhé straně fantasta, vizionář, utopický socialista, vizionář družstevnictví. Do dějin vstoupil jako rozporuplná postava, která jednak vyniká nadčasovou kritikou obchodu a epochy civilizace a jednak fantastickými, do detailů zpracovanými až surrealistickými vizemi o sofistikovaném sociálně psychologickém mechanismu hybných vášní, které řídí společenské vztahy, i celé dějiny lidstva.^[1][2]

Lukáš Perný^[1] uvádí, že jako normativní ideál projektuje Fourier vzájemně kooperující autonomní a soběstačné komunity, asociace-falangy-falanstéry, ve kterých "vše do sebe zapadá jako ozubená kolečka."^[3] Jejich součástí jsou komunitární instituce (tlupy, družiny, série, skupiny; družstev s akcionářské banky, družstevní sklady, všelidové divadlo, preventivní lékařství). Falangy jsou avantgardou, utopické etapy lidstva, Harmonie. V harmonickém stavu nastane jednota individuálního a kolektivního, a mnohé sociální opatření: zrušení chudoby zaručením práva na životního minimum a výživu, společné bydlení, zdravý způsob života, přitažlivá práci, jednotné vzdělání, ochrana přírody a zvířat, práva žen, mír a rovnováha civilizace. Už na začátku 19. století předpověděl klimatické změny, riziko vyhynutí rostlin a živočichů, projektů možnosti ovlivnit revitalizaci krajiny, zdůrazňoval problémy nadvýroby, chudoby, atomizace společnosti a zhoubných následků liberální volno-tržní ekonomiky a její přeměny do obchodní feudality a korporatokracie.^[1]

Fourierova sociální filosofie je vázána teoreticky především na komunitaristická hodnotová východiska a distributive harmonii produkce a spotřeby. Stanovil tři principy sociální harmonie:^[3][1]

1. hojnost existenčních prostředků a surovin,
2. spravedlivé a garantované rozdělení sociálního minima
3. industriální přitažlivost výrobních funkcí.^[1]