Douglas Adams

Douglas Adams
Douglas Adams (17. dubna 2010)
Rodné jméno	Douglas Noël Adams
Narození	11. března 1952 Cambridge
Úmrtí	11. května 2001 (ve věku 49 let) Santa Barbara
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	hřbitov Highgate (51°34′0″ s. š., 0°8′44″ z. d.)
Pseudonym	David Agnew
Povolání	dramatik, scenárista, romanopisec, autor dětské literatury, autor sci-fi, komik, spisovatel a hudebník
Národnost	bílý Brit
Alma mater	Brentwood School (1959–1970) Kolej sv. Jana (1971–1974)
Žánr	vědecká fikce, komedie a satira
Témata	sci-fi literatura
Významná díla	Stopařův průvodce po Galaxii série Dirk Gently The Private Life of Genghis Khan
Ocenění	Cena Ditmar (1980) Cena kalamáře (1983)
Manžel(ka)	Jane Belsonová (1991–2001)
Děti	Polly Adamsová[1]
Rodiče	Christopher Douglas Adams[1] a Janet Adamsová[1]
Příbuzní	Susan Adamsová[1] (sestra)
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Douglas Noël Adams (11. března 1952 Cambridge – 11. května 2001 Santa Barbara) byl anglický spisovatel, dramatik humoristických rozhlasových pořadů a hudebník, který proslul knižní sérií Stopařův průvodce Galaxií.^[2] Tato pětidílná série, jíž se v tištěné podobě vydalo přes patnáct milionů výtisků, byla nejprve uvedena v rádiu, a posléze přepracována do podoby televizního seriálu, komiksové řady, počítačové hry a celovečerního filmu (ten byl dokončen až po Adamsově smrti). Knihy se dočkaly také divadelního zpracování v několika provedeních – rané inscenace čerpaly z aktuálních Adamsových poznámek. Jeho fanoušci ho znají také pod jménem Bop Ad, které vzniklo chybným výkladem jeho nečitelného podpisu, nebo pod zkratkou jeho iniciál DNA.

Kromě Stopařova průvodce napsal nebo se autorsky spolupodílel na třech dílech sci-fi seriálu Doctor Who (v jehož sedmnácté sezóně navíc působil jako redaktor scénářů). Mezi jeho další díla patří romány s hlavní postavou Dirka Gentlyho, dvě knihy Životic, na nichž spolupracoval s Johnem Lloydem, a dokumentární publikace Ještě je můžeme vidět – výprava za vymírajícími živočichy ^[3], která vznikla jako doprovod ke stejnojmennému rozhlasovému vysílání BBC. Dal také podnět k vytvoření počítačové hry Vesmírná loď Titanic, která byla později Terry Jonesem převedena do románové podoby.

On sám se označoval za „radikálního ateistu“, přátelé a fanoušci ho znali také jako ekologického aktivistu a milovníka rychlých aut, fotoaparátů, počítačů Macintosh a dalších „technických vymožeností". Uznávaný biolog Richard Dawkins zasvětil svou knihu The God Delusion (Boží blud) právě jemu a popisuje v ní, jak jeho výklad evoluce vyústil v Adamsovo „konvertování“ k ateismu. Byl nadšeným zastáncem techniky – například o e-mailu a Usenetu psal dávno předtím, než se staly populárními a široce rozšířenými. Ke konci života působil jako vyhledávaný lektor, přednášející o moderních technologiích a životním prostředí.

Dne 25. května je na jeho památku pořádán Ručníkový den.