Freiberg

Další významy jsou uvedeny na stránce Freiberg (rozcestník).
Freiberg
Barevná fotografie náměstí Obermarkt ve Freibergu s budovou radnice a hranolovou radniční věží s okolními domy
Freiberg, Obermarkt s radnicí
Barevná reprodukce městského znaku s motivem hradby a tří věží, v dolní části je štít se lvem
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška400 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresStřední Sasko
Administrativní dělení12 místních částí
Freiberg
Freiberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,3 km²
Počet obyvatel41 045 (2023)[1]
Hustota zalidnění849,4 obyv./km²
Etnické složeníNěmci 97,2 % (státní příslušnost)[2]
Náboženské složení16,4 % protestantství
římskokatolická církev 3,4 %[2]
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorSven Krüger (nezávislý)
Vznik1186
Oficiální webwww.freiberg.de
Telefonní předvolba03731
PSČ09599
Označení vozidelFG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Freiberg (doslova: „svobodné horní město“) je velké okresní městoněmecké spolkové zemi Sasko, které leží na toku řeky Freiberská Mulda v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Saskou Kamenicí. Město bylo založeno kolem roku 1170 a po staletí bylo centrem těžby stříbra a rud. Z této těžby plynulo jeho bohatství a s dovozem stříbra z Ameriky v 16. století jeho sláva skončila. Nicméně v roce 1765 zde byla založena nejstarší dosud existující důlní akademie, nynější Technická univerzita Báňská akademie, pročež byl Freibergu propůjčen titul „univerzitní město“. Freiberg má přibližně 41 tisíc[1] obyvatel a je sídlem správy Zemského okresu Střední Sasko, jenž vznikl roku 2008. Celé historické centrum je památkově chráněno. Spolu s místními technickými památkami připomínajícími hornickou historii, jako je např. důl Reiche Zeche, je od roku 2019 součástí světového dědictví UNESCO v rámci Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří. Do roku 1969 bylo město formováno těžbou. Po roce 1990 však došlo ke strukturální změně v centrum moderních technologií, např. v oblasti výroby polovodičů, což přispělo k tomu, že se Freiberg stal součástí průmyslového sdružení „Silicon Saxony“.

Až do poloviny 12. století se region dnešního Freibergu a jeho okolí nacházel na území pralesa, teprve když byly kolem roku 1168 objeveny rudy obsahující stříbro, došlo k plánovitému založení horního města. Po roce 1170 zde byl zřízen panský dvůr v podobě hradu (později zámek Freudenstein), který nechal postavit markrabě Ota Míšeňský z panovnického rodu Wettinů. Ve vrcholném středověku bylo město hospodářským centrem a zároveň nejlidnatějším městem Míšeňského markrabství. V době své největší slávy byl Freiberg zdrojem příjmů saských vládců a do roku 1556 rovněž sídlem hlavní mincovny. Po Lipském dělení patřil přechodně oběma liniím wettinského domu. Během reformace bylo město rezidencí vévody Jindřicha Zbožného. V této době vznikl dóm Panny Marie s tulipánovou kazatelnou od Hanse Wittena a Pohřební kaplí Wettinů, Kanovnický dvůr, pozdně gotická radnice, pozdně gotický Městský kostel svatého Petra a také měšťanské domy ve stylu gotiky a renesance. V období industrializace byla zbourána značná část hradeb. Na počátku 20. století musely všechny rudné doly ukončit provoz, který byl obnoven až za NDR, kdy těžba pokračovala do roku 1969, než byla zastavena z důvodu nedostatečného výnosu.

Freiberg disponuje více než 1250 technickými, umělecko-historickými a kulturními památkami.[3] Jeho historické Staré město obklopené zbytky městských hradeb má dochované centrum s nezměněným půdorysem z 12./13. století. Toto turisticky atraktivní město má své vlastní Městské a hornické muzeum, Přírodovědecké muzeum a Muzeum postelí a spánku. Bohaté sbírky z oblasti geologie, montanistiky a mineralogie zpřístupňuje Technická univerzita Báňská akademie s četnými přístroji, výukovými modely a vzorky. Na zámku Freudenstein je potom trvalá expozice minerálů z celého světa. Nejvýznamnějšími událostmi je každoroční Lidový festival Středního Saska; poslední červnový víkend se koná Hornický festival s průvodem horníků a hutníků v historických kostýmech. V turistické propagaci se pro město, v němž byly mimo jiné objeveny chemické prvky germanium a indium či nerost freibergit, používá označení: „Stříbrné město Freiberg“.[4]

Barevná fotografie s leteckým pohledem na město s oválným historickým centrem uprostřed zalesněné krajiny
Pohled na historické centrum města Freibergu
  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  2. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Zensus není určen žádný text
  3. Kultur und Freizeit [online]. TU Bergakademie Freiberg [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-01. (německy) 
  4. Silberstadt Freiberg – wirtschaftliches Zentrum der UNESCO Welterbestätte Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří [online]. Stadt Freiberg, rev. 2020 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. (německy) 

Freiberg

Dodaje.pl - Ogłoszenia lokalne