Berkeleyho portrét od Johna Smyberta (1727) | |
Region | Západní filosofie |
---|---|
Období | Novověká filosofie |
Narození | 12. března 1685 Kilkenny, Irsko |
Úmrtí | 14. ledna 1753 (ve věku 67 let) Oxford, Anglie |
Škola/tradice | idealismus, empirismus |
Oblasti zájmu | teologie, metafyzika, teorie poznání, vnímání, matematika, jazyk |
Význačné ideje | subjektivní idealismus, teorie zrakového vnímání, nauka o roli jazyka, kritika materialismu, Berkeleyho "mistrovský argument" |
Alma mater | Trinity College (Univerzita v Dublinu) |
Významná díla | Pojednání o principech lidského poznání, Esej o nové teorii vidění, Tři dialogy mezi Hyladem a Filonoem, O pohybu |
Vlivy | John Locke, Isaac Newton, Descartes, Malebranche, nominalismus |
Vliv na | Leibniz, David Hume, Kant, Thomas Reid, Schopenhauer, John Stuart Mill, Charles Sanders Peirce, Ernst Mach, William James, Henri Bergson, Alfred Jules Ayer, Jorge Luis Borges, Samuel Beckett |
Choť | Anne Forster (od 1728) |
Děti | Lucia Berkeley, Henry Berkeley a George Berkeley |
Rodiče | William Berkeley[1] |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Berkeley [ˈbɑrkli] (12. březen 1685 u Thomastownu (Kilkenny) – 14. leden 1753, Oxford) byl irský filosof a teolog, od roku 1734 anglikánský biskup z Cloyne. Psal v angličtině a latině. Je znám svým výrokem Esse est percipi („být znamená být vnímán“), jenž stojí u zrodu imaterialismu, resp. subjektivního idealismu.