Back Giacomo Meyerbeer AF جياكومو مايربير Arabic جياكومو ميربير ARZ Джакома Меербер BE Джакомо Майербер Bulgarian Giacomo Meyerbeer BR Giacomo Meyerbeer BS Giacomo Meyerbeer Catalan Giacomo Meyerbeer Danish Giacomo Meyerbeer German
| Giacomo Meyerbeer | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Jakob Liebmann Meyer Beer |
| Narození | 5. září 1791 Tasdorf |
| Úmrtí | 2. května 1864 (ve věku 72 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov v Schönhauser Allee |
| Národnost | Židé |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, autor autobiografie a šéfdirigent |
| Rodiče | Jacob Herz Beer a Amalie Beerová |
| Manžel(ka) | Minna Meyerbeerová |
| Děti | Cornelie Richterová Blanca von Korffová Cäcilie von Andrian-Werburg |
| Příbuzní | Wilhelm Beer[1][2] a Michael Beer[1][3][4] (sourozenci) Gabriele von Wartensleben (děd)[5] Leopold Andrian (děd)[5] Ferdinand von Andrian-Werburg (tchán)[5] Raoul Richter, Hans Richter a Reinhold Richter (vnoučata) |
| Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) komandér Řádu čestné legie Řád za zásluhy v oblasti umění a věd Pour le Mérite |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer (5. září 1791, Tasdorf u Berlína – 2. května 1864, Paříž), byl německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii.
Meyerbeer byl představitelem francouzského žánru velké opery (grand opéra), který vznikl ve 20. letech 19. století. Jeho operní hudba je vynalézavá a efektní a vždy graduje dramatický účinek.[6] Jeho opery v sobě spojovaly tehdejší umělecký vkus třech velkých evropských zemí – Francie, Itálie a Německa.
Meyerbeerova hudba však později, ovšem až dlouho po jeho smrti, upadla na několik desítek let do zapomnění. Do určité míry k tomu přispělo ideologicky motivované, dokonce antisemitské nepřátelství, spojené se skladatelovým židovským původem. Tento odpor proti Meyerbeerovi byl také živen výhradami vůči jeho hudebnímu a dramatickému pojetí, které vyslovoval například Richard Wagner. I po druhé světové válce se jeho opery pro svou značnou inscenační náročnost objevovaly na operních jevištích poměrně zřídka. Bylo však vydáno mnoho nahrávek jeho čtyř velkých oper i drobnějších komických kusů jako je Dinorah (1859).[7] Na světových operních scénách se v současnosti poměrně často objevují zmíněné čtyři velké Meyerbeerovy opery – kromě Hugenotů z roku 1836 také Robert ďábel (poprvé uveden 1831), Prorok (z roku 1849) a Afričanka (uvedena posmrtně v roce 1865).
- ↑ a b Nikolaj Feopemptovič Solovjov: Мейербер, Жак. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIIa.
- ↑ Samuil Goracijevič Lozinskij: Бер, Вильгельм. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.
- ↑ Maximilian Grigorjevič Syrkin: Бер, Михаил. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.
- ↑ Hermann Hettner: Beer, Michael. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 2. 1875.
- ↑ a b c Dostupné online.
- ↑ Giacomo Meyerbeer (1791-1864) - dovršitel velké francouzské opery
- ↑ seznam nahrávek Meyerbeerových oper